JELENI OKÉNKO, titulní stránka
TEO
 
     Letos jsme se sešli v silné sestavě. Já jsem převzal rádcování po Mejšovi, z Rysů nás posílil Slezi a z vlčat Pepíno. Bohužel (spíš bohudík) máme i ztráty. Odešel Kuty, Macík, Švéd a Stejk a založili novou družinu. Mým zástupcem se stal Míra, Vojta s Martinem se stali kuchaři, Slezi nástěnkářem a Pepíno vlajkonošem. Na mě zbyl zdravotník. Na první družinovce jsme taky rozjeli naši novou družinovou hru. Úkolem každého z družiny je získat něco, co ani já nevím, co to bude. Ale já to brzy zjistím. Nejlépe si zatím vede Slezi a Míra a nejhůře kupodivu Vojta. Během roku budeme dřít a tlouct si do hlavy nejrůznější skautské vědomosti a hlavně chcem vyhrát celoroční oddílovou hru a nechat ostatní družiny daleko za sebou. Myslím, že máme šanci, ale budeme se muset ještě hodně snažit. 
 

Anonym  některého z Jelenů

     V Jelenech se mi velmi líbí a hlavně naše pohádková hra. V Jelenech se učíme semafor, kytky, stromy a houby. 
Naše pohádková hra mě nejvíce zaujala v tom, že budeme bojovat o lektvar vědění u dědy Vševědy a navíc jsme si u něho provětrali mozkové závity známou televizní hrou Riskuj. 
     Z celé pohádkové hry mě nejvíce bavila hra lovci kožešinek v které se hrálo o myší kožešinky. Hra byla velmi zábavná a napínavá, šlo v ní o to, abychom u pastičkáře mohli získat pasti a u svých protivníků myš, nalepit na sebe a takhle se všemi čtyřmi ale když jste potřebovali past nebo myš, tak jste museli vyhrát v souboji s šátky, které jsme si zastrčili do kalhot aby to vyčuhovalo jen po kolena. Ale hlavně se nejvíce těším na to, jak budeme v jeskyni sněžné čarodějnice.
 
  zpět na titulní stranu  
 
  na index článků