SLOVO VŮDCE OKÉNKO, titulní stránka
ŠERIF
 

Hurá do nového skautského roku!

     A už tu máme opět podzim s novým školním i skautským rokem. V družinách a mezi kamarády se jen vzpomíná na tábory letošního teplého léta a před námi se pomalu a nezadržitelně krátí šňůra pestrých dnů ověnčených bramborovou natí, padajícím listím a málem již dohlédneme na její konec tonoucí v bílé pevnině sněhu a svíčkami na vánočních stromečcích. 
     Začátkem září jsme společně zahájili skautský rok v kulturním domě v Pohledci - vidíte, chybí mu stále nějaké skautské pojmenování - a hned následující den probíhal, v rámci slavnosti jeřabin, druhý skautský den v malém tábořišti před zámkem na náměstí Vratislava z Pernštejna. 
Týden před tímto dnem se uskutečnil tak zvaný "zvací průvod" Novým Městem, kterého jsme se také zúčastnili a kde bratr Mládě měl tu čest nésti poprvé na veřejnosti naší krásnou střediskovou vlajku. V ten den jsem se průvodu nemohl zúčastnit, protože mě a bratra Štěpána Rusňáka unášel autobus do Nizozemí, spolu s delegací z Nového Města, abychom se zúčastnili slavnostního podpisu smlouvy o přátelství mezi Novým Městem a nizozemským Waalre. Byla to čest pro naše středisko, že se této události mohli zúčastnit také skauti. Tam v krásném sále místní radnice jsme si všichni uvědomili, jak je důležité mít přátele také ve státech západní Evropy. Čím více se totiž lidé z různých států znají, tím je menší možnost vzniku různých nedorozumění a věřte mi, že lidé z města Waalre a skauti v první řadě, o přátelství s námi opravdu stojí. 
     Vrátím se ale nyní zpět k dalším podzimním dnům. V našich klubovnách totiž proběhly a stále probíhají práce na zkrášlení jejich interierů. Malují se stěny, natírají podlahy a je velmi povzbudivé vidět jak dovedete někteří z vás být šikovní a pracovití. Však to již naše klubovny potřebují moc a moc. Jak je nyní krásná klubovna Berušek! Uvidíte, jak se vám všem budou naše schůzky v novém prostředí více líbit a zejména těm, kteří si na něm zapracovali! Taková praxe vám bude dobrá i ve vašem dalším životě. 
     V družinách se objevili opět noví, mladší, chlapci a děvčata, kteří chtějí také skautovat a tak věřím, že se k nim chováte kamarádsky. A že jim v ledačems pomůžete a poradíte. Však to je také ustanoveno v našich zákonech. 
Pozoroval jsem, při zahájení roku v Pohledci, s jakým zájmem nováčci sledovali program a představování družin pokřiky a jak se nadšeně zúčastnili našich her. 
     Nedávno se mě dostal do rukou náhodně na půdě nalezený negativ filmu z roku 1945 z prvního poválečného pracovního tábora skautů a skautek. Novoměstští skauti pomáhali při žních (dva měsíce po skončení války) u městečka Moravec. Po zhotovení positivů jsem měl možnost se dívat do tváří mladých chlapců a děvčat a jejich vedoucích poznamenaných únavou z práce. Oni se snažili pomáhat zemědělcům co jim síly stačily! Poznali totiž strádání za války a co je to hlad a strach. Fotografie svědčí v jakých nelehkých poválečných poměrech si naši novoměstští skauti a skautky museli umět poradit. Taktéž všechna čest vedoucímu tábora bratru Jaroslavu Puchýřovi! Některé fotografie použijeme v připravovaném almanachu. 
     Bratři a sestry, tak tedy vzhůru do našeho dalšího skautského roku, vždyť na jeho konci čekají opět letní tábory. Nebojte se učení ani fyzické práce a nezapomínejte na bezva hry a legraci.
 
  zpět na titulní stranu  
 
  na index článků