Je pátek 18. 12. a s Mužíkem, Piškotem, Radarem a Čiky sedíme v autě před klubovnou a čekáme na Mláděte, který chtěl jet s námi také do Žďáru na divadelní představení pořádaném žďárskými rovery v rámci akce, která má název Ostrov pohody. Tato akce je ve Žďáře konaná vždy před Vánoci a je určena pro zastřešení různých akcí pořádaných pro děti. 
     Mládě konečně doráží v Hubabubě z Pohledce, auto plné holek z oddílu Kamarádi. Stáčím Okénko a chci se s Mládětem domluvit na podrobnostech, ale ten jen mává rukou a vyjíždí směr Žďár. Pokrčím rameny a vydávám se za ním. Peugeot s námi jede však kolem benzínky, zatímco Mládě projíždí městem. Tak se navzájem ztrácíme a protože jsme poslušni varování paní Wolkerové, ať jedeme pomalu, že to klouže, tak předpokládáme, že nás Mládě předjel. 
     Dojíždíme tedy na parkoviště v centru Žďáru a spěcháme do městského divadla. Přicházíme na poslední chvíli. V první řadě sice nesedíme, ale jsme docela blízko jeviště a navíc jsme si vzali s Piškotem brýle, takže jsme v pohodě. 
     Začátek je trochu posunut, ale to je nám vhod, protože Mládě zde ještě není. Ani po začátku nedorazil, ale to už si všímáme jeviště a Mláděte necháváme Mládětem. Úvod začíná písničkou, která všechny hezky rozehřála a potom už se odvíjí děj známé pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Sledujeme cesty chudáka Plaváčka a s Piškotem jenom čekáme, jaká další známá postava se vynoří. Je to pro nás asi zajímavější než pro ostatní novoměšťáky (a pohleďáky, kteří už tedy dorazili), protože všechny účinkující dobře známe. Dokonce se můžeme pochlubit i známostí z urozeného rodu - totiž princeznou Zuzankou. 
     Skvěle se bavíme a doslova leháme smíchy, když se na jevišti objevují dva lazaři. 
     Děj už je skoro u konce, Ivča škube Mišákovi "zlaté" vlasy, všichni jsou zachráněni a Brebta ví, že má pádlo (nebo veslo, aby se mě vodáci nevysmáli - no asi pádlo) hodit jinému hlupákovi. Zuzance se šťastně vrací Plaváček a chystá se svatba (sakra, ten má štěstí). Na závěr si ještě můžeme vyslechnout sborový zpěv všech herců a mohutný, zasloužený aplaus obecenstva. 
     Pomalu se vytrácíme ze sálu a vyptáváme se Mláděte, kde trčeli. Mládě nám odpovídá s tím, že nevěděl kde přesně se divadlo koná, a tak scestovali nejdříve půlku našeho okresního města. Koho by napadlo, že divadlo se hraje v městském divadle? 
    Potom se Piškot vytrácí s haré teda s holkama, jdou jako ven  a my s Mládětem chvíli váháme, než vrazíme do dveří s nápisem: "Nezaměstnaným vstup zakázán." Dostáváme se do zákulisí a setkáváme se s herci. Vyjadřujeme jim svůj obdiv a gratulujeme k takovému úspěchu. Ale poté co se k nám přihnal har, teda Piškotova parta, tak zde děláme slušnou zácpu a raději vyklízíme prostor. 

     Opět sedáme do našich přibližovadel a směřujeme k městu. U klubovny se rozcházíme. Ti moudřejší směřují domů a Piškot s Mládětem razí na noční akci, která později spustila vlnu dalších - tady to začalo Piškote.