• Pudil: Já si myslím, že se část vysokoškoláků trhla, protože všichni vysokoškoláci tam určitě nejdou a ne všichni o tom věděli. Mě to přijde, že se jejich část trhla a ne že by to bylo normální rozdělení. 
     Pudilův názor je zcela vyjádřen v reportáži o Zimním táboření. 

     • Beďa: My jsme se na tohle téma už bavili s tou částí kmene, která by se chtěla tak nějak rozdělovat. A  Komis tam dával takovej příklad, že celek se má skládat z několika částí. Ale já jsem si postupem času utvrdil takovej názor, že v současné době, kdy ten kmen nějakým způsobem funguje, by se podle mě rozdělovat neměl, protože určitý části, který ten celek tvoří, fungují. Kdyby se to rozdělilo tak by podle mě už potom nebyly části, který by tvořily celek, ale vznikly by tady dva celky který by nefungovaly. 

     •Miky: Nejdřív abych řekl jasně a stručně odpověď, abyste ji potom nemuseli vyčíst z mé dlouhé odpovědi: jsem pro nerozdělení kmene, nejsem pro rozdělení kmene. To znamená, že ne! 
     Protože si myslím, že jsme vyšli ze stejného oddílu, máme některé stejné začátky a tradice a to by nás mělo spojovat. Ale vím, že jsou tady některé skutečnosti, které nasvědčují tomu, že nebudeme fungovat ve třiceti členech s generačním rozdílem pěti let, protože ne všichni si rozumíme a proto bych nebyl vůbec proti tomu, aby se vytvořily nějaké družiny. Aby byl jeden tým, ale v jedné družině. Aby to neskončilo tak, že z jednoho týmu uděláme dva, pak si v tom týmu nesednou další lidi a zase se to rozdělí. To by jsme potom mohli založit Novoměstskou roverskou ligu a závodit kdo je lepší - to bych v žádném případě nechtěl. 
     Co se týče momentální situace, tak budu rád, když  ten či ten navrhne akci, třeba jen pro ten kruh, který je mu bližší a uskuteční se. Protože hlavní je, že se něco bude dělat. Protože je lepší když aspoň někdo dělá něco zajímavýho, než když bude jeden kmen, který o sobě nebude vědět vůbec nic. 
     Co je pro mě základní, jak se k sobě budeme chovat, aby to nebyl přístup, kterej je jasnej ten, který byl na semináři. Kde se mluvilo o skupinách, jako že základní otázka nebude: "Ty seš kdo, patříš k nám nebo patříš k té straně, která je proti nám." 
     Abychom nebyli takoví Kapuleti a Monteci. To znamená, když budeme ve dvou družinách a budeme mezi sebou v pohodě (můžeme být i v padesáti družinách) a nebudeme proti sobě bojovat. A základem je upřímnost. To znamená, že připravím akci a řeknu: " je to pro ty a pro ty a pro ty ostatní to třeba nemyslím." A to chci proto, aby tady bylo jasno, aby si někdo neříkal: "Kam já vlastně patřím. Patřím k těm nebo k těm." Protože je důležité vědět kam patřím. A poslední věc. Chci, když se v budoucnu řekne Nocon nebo Nonpa, aby bylo jasný, že to jsou novoměští roveři a rangers a aby se ještě nemuselo rozlišovat a jaký vlastně. A když jsem se tak rozkecal o kmeni a mám možnost něco sdělit roverům a rangers z Nového Města, což se teďka už tak často nestává, protože se ne zas tak často setkáváme. Protože z poslední doby jsem taky zjistil, že mimo Nové Město se dřív říkalo: "Jó kmen z Nového Města, ten je jako dost dobrej, tam bych chtěla bejt." 
     Což si myslím, že se udělalo takové zdání a na základě několika jednotlivců, což nehovoří úplně o kmeni. Ale myslím si, že ti jednotlivci se zdáli být dobří, tak se to třeba může vztáhnout na celý kmen, nebo z těch údajů co jsme takhle po světě utrousili, ale tady většinou je důležitý být fungujícím kmenem, protože to zdání nebo popularita mimo Město je úplně bezcenná. 
     A myslím si, že máme materiál (lidi) ­ spoustů kluků a holek, ze kterých kvalitní kmen může bejt. I zkušených, kteří už byli na všech možnejch kurzech, i mladých s nadšením. A myslím si, že právě ti mladí nadšení mají a protože jich bude víc a víc, tak bychom toho měli využít. A tak bychom měli zúročit ty zkušenosti z těch kurzů, protože jsme četli i v Okénku, že program Svatoplukových prutů, kde se jedná o kmenech, že se říkalo kmenům jak by měly fungovat, jak by měly začít, co by měly dělat. Měli jsme tam tři instruktory, takže si myslím, že o tom asi ví hodně a ne jenom o nich. 
     A pokud by došlo k nějakýmu takovýmu rozdělení na týmy, tak bych byl docela rád, aby tam, kde to vzniklo, aby z toho nebyl závěr ano, rozdělit, ne, nerozdělit. Protože když se rozdělíme, tak to je začátek něčeho jinýho. Aby na začátku byla nějaká vize a hlavně konkrétní věci, konkrétní vize těch kmenů. Chtělo by to zase společnou domluvu  a něco z toho domluvit. To znamená ne jenom slůvko rozdělit nebo nerozdělit, ale rozdělit, protože my budeme dělat to a to a vy můžete dělat něco jinýho. 

     • Katka: Jestli to bude fungovat po rozdělení líp, tak to bude rozhodně lepší. A budou-li si mít ty skupiny uvnitř co říci, tak proč ne - jsem optimista. 

     • Zuzka: Vzniklo to tak, že když se pořádala nějaká akce, tak se spolu setkali lidi, kteří si rozumí nebo kteří nějak chtěli být spolu. A protože se stále říkalo, že se separujeme. Nás sedm nebo osm nebo kolik nás bylo, tak jsme se usmysleli na tom, že asi bude dobré nějak oficiální cestou to oddělit, protože nebylo možné se scházet jako kmen. Kolikrát si totiž s těma lidma nemáš co říct. Tak jsme oficiálně řekli nebo řekli jsme si mezi sebou, že oficiální cestou by se to mělo uvést na pravou míru a tak vznikl odštěpek od kmene. 
     Myslím, že to je normální a přirozené. Myslím si, že je lepší dělat někdo občas něco než vůbec nic. 

     • Mužík: Možná to bude mít výhody v tom, že se začne něco dělat a že alespoň určitý okruh lidí bude zapojen do nějaké roverské činnosti. Bude se věnovat vlčatům, připraví se nějakej dobrej program na tábor. 

     • Barča: No, rozhodně bychom s tím naším kmenem už zase měli něco udělat. V takhle velkým počtu členů už sami vidíme, že činnost zaostává. Navíc část roverů a rangers je většinu roku na vejškách a nemají na kmen tolik času. 
     Takže jestli by rozdělení mělo prospět k oživení činnosti, proč ne? A navíc by to mělo proběhnout oficiálně s tím, že si všechny možné sporné body předem vyjasníme tak, aby nevznikaly různé roztodivné fámy. 
     No a jestli se ptáte, jakým způsobem to všechno zorganizovat, na jaké části kmen rozdělit atp, tak všechno závisí na nás - roverech a rangers. 

P.S. Po zkušenostech s reakcemi na mé úvahy o roverech dovoluji si požádat všechny, kteří se rádi vyjadřují se svými názory, aby tak k mé radosti učinili, toliko však do mého ucha a mých oči, nikoli za mými zády a do uší třetích osob.