SKAUTSKÉ VÁNOCE
	BARČA, ZDENY, BÝK

 

O tom jak oslavovaly vánoce jednotlivé oddíly na svých vánočních schůzkách již snad víte a nyní se můžete dozvědět o dalších tradičních vánočních akcích. Nejprve je to:    Vánoční zpívání, nejen na náměstí      Když se blíží svátky vánoční a datum se v posledním měsíci roku přehoupne přes číslovku  20, mám už asi vypěstovaný podmíněný reflex - ladím kytaru a hledám zpěvník s koledami. Ani letos nás tedy neminulo tradiční zpívání písní vánočních.       Začalo to ve stacionáři Zdislava. 23. 12. jsme si dali s několika rangers a s Pepou - Býkem sraz kolem deváté hodiny ranní a šli společně potěšit (dá-li se to tak nazvat) tamní obyvatele naším zpěvem. Kupodivu nikdo neohluchnul ani nám nezačal spílat, naopak se k nám některé děti přidaly a zpívaly s námi. Ještě než jsme se s dětmi a vychovatelkou rozloučili, mohli jsme se podívat, jak to vypadá v druhém patře (kde to mají krásně nově zařízené) a viděli jsme také jejich výrobky z hlíny nebo na oknech kreslené vánoční obrázky.       A zpívací maraton pokračoval. Téhož dne okolo sedmnácté hodiny se totiž většina skautů a skautek ze střediska Bílý štít sešla na náměstí pod svítícím stromem. Kromě zazpívání několika tradičních koled jsme si taky předávali betlémské světlo. No a po rozdání dárečků a péefek jsme se zvolna rozcházeli do vyhřátých domovů.  Nesmím ještě zapomenout poděkovat těm, kdo ze zúčastnili zpívání v Penzionu na Štědrý den odpoledne. Já sama jsem tam bohužel nemohla, protože tělo toho jaksi ze zpívání na náměstí mělo dost a kvůli rýmě a horečce si nedalo říct. Doufám, že všechno dobře dopadlo a že si tenhle vánoční zpívací maraton nenecháte ujít ani příští rok.  Barča      Když už je řeč o maratónech, připomněl bych sedmi zúčastněným jeden, který začal zcela nevinně a pro pisatelku tohoto článku začal vlastně nesplněním termínu odevzdání (o den). Maratón byl trochu různorodější než zpívání i když jsme si mohli také poslechnout repertoár Šantal (kdo ví, jak se to píše) od Mláděte a Květy (hádejte kdo píská líp), ale konečný stav maratónu 4:1 a 300 ráno hodnotím za všechny velice kladně.        Nevěřili by jste, co se může stát, když neodevzdáte článek včas. Ale ono nepatrné zpoždění nahradila Barča několika brilantníma machrovinkama v jedné kolektivní hře, takže se na ni nikdo nemůže zlobit.       Jestli jste vy ostatní z těchto řádků krapet zmatení, tak si z toho nic nedělejte a vězte, že není moc hezčích věcí jak strávit hromadu času s dobrýma kámošema (třeba při nějaké úletové akci).  Zdeny     ťBetlémské světloŤ pro Maradonu      Při pomyšlení na to se ještě dnes musím smát a tak mi prostě nedá, abych si to nechal pro sebe. To že na Štědrý den po Bohoslužbě u kostela děláváme sbírky a rozdáváme Betlémské světlo už určitě každý ví. Ale málokdo ví, jak se to světlo tomu druhému napaluje.        O tom, že ani já to nevím jsem se ujistil loni když jsem potkal u hlavního vchodu kostel Mikiho s Maradonou, kteří zde konali svou povinnost výběrčích a připalovačů. Byli už zmrzlí, ale ještě jsem chtěl, než se rozejdeme obdarovat Maradonu Betlémských světlem ze své lucerny. Maradona souhlasil a tak zapálenou špejli strkám do Maradonovy chaloupky, do které sice nevidím, ale předpokládám, že tam tu svíčku zapálím i po paměti.        Maradona trpělivě drží chaloupku asi ve výši pasu a oba čekáme, až svíčka uvnitř chytne. Špejle už celá uhořela a pořád nic. Konečně se tedy skloním a hledám v domečku onu svíčku. Koukám do všech koutů a ona tam není. Hlásím to tedy Maradonovi a i on po kontrole domečku zjišťuje totéž. V tom už se ozývá Miky "No ji vždyť já ji mám tady" a ukazuje svou hořící svíčku, kterou drží v ruce a pokračuje "vždyť to přece víš Maradono, že jsem si ji půjčil." Celou věc jaksi nechápu a tak se ptám: "Tys na to Martine zapomněl viď?" Odpovědí mi je jen pokrčení rameny a Maradonovský pohled. Hlavou mi letí všechno, co se v posledních minutách odehrálo. Od zoufalého zapalování svíčky, která tam nebyla, přes hroznou zimu, která s námi doslova lomcovala až po ano Maradonovské závěrečné konstatování. Věřte mi, že jsem se smál ještě doma.        Kdo Maradonu zná, určitě mi dá za pravdu, že jeho humor je nenapodobitelný a určitě je i škoda, že přestal chodit mezi nás. Kdo ví, možná že čeká, jestli ho někdo nepozve zpět.   Nechtělo by to zkusit?  Býk

 

zpět na titulní stranu

 

na index článků