VÁNOČNÍ SCHŮZKA
	MLÁDĚ

 

Vánoční schůzky třetího oddílu Kamarádi z Pohledce se konají vždy v naší oddílové klubovně. Máme ji velice rádi, přirostla nám k srdci tím, že jsme si ji zbudovali sami k obrazu svému. Proto nás to netáhne jako jiné někam ven, či dokonce do jiných objektů. Zkrátka vánoční náladou je protknutá celá naše klubovna.       Ozdobíme si vždy stromek, vyzdobíme si i okna a do vývěsky se na vánoční dny dají samá vánoční přáníčka a pohledy.       Ne jinak tomu bylo i letos. Trošku jsme se možná lišili od let minulých a to tím, že na naše předešlé vánoční schůzky chodili i nejbližší rodiče a jiní přátelé z řad dospělých a letos jsme byli úplně sami. Zprvu jsem měl trochu obavy jak nám půjdou zpívat koledy bez obvyklého kytarového doprovodu, ale nakonec vše dobře dopadlo. Sněhu venku moc nebylo, ale něco málo se snášelo z nebe a tak to vánočně vypadalo i venku před klubovnou. Tuto atmosféru jsme doladili ještě tím, že jsme do všech oken dali svíčky a tak naše klubovnička v podvečerním šeru vypadala moc pěkně.       No ale vrátíme se zvenku, kde panuje mráz do příjemně vytopené a slavnostně vyzdobené klubovny. Na prostřených stolech vánočními ubrousky přetékají talíře samými vánočními dobrotami a holky nestačí od stolů odhánět naše vlčata a skauty. "Počkejte až začne schůzka, pak se do toho budete moci pustit," volají. A tak si sesedáme ke stolům a začínáme naši poslední oddílovou schůzku v roce.        Zahájení je tradiční a to naším oddílovým pokřikem. Pak je již všechno vánoční. Zpíváme koledy, dávají se dárky pod stromeček, zase se zpívá. Pak si přečteme něco o historii vánočních zvyků, Betlémě apod. Další koledy, mezi zpěvem všichni pořádají přinesené jídlo a společně se těšíme na vybalování dárků a jsme zvědaví co nám kdo "najěžil". Tak se do toho dáme.       Zhasneme hlavní světlo, které nám pomáhalo při výpadku paměti při zpívání koled nahlédnout do partes ležících na stole, a necháme svítit jenom stromeček a malou lampičku v druhé části místnosti. Zpod stromečku lovím dárky tentokrát já a podávám je ostatním na stůl, kde je společně ostatní rozbalují. A tak se postupně na stole objevují nové přírůstky do oddílové knihovny (těch bylo nejvíc), ale také nástěnný kalendář s fotografiemi, o kterém prozradím, že na jedné fotce jsou zachycena i naše vlčata a tak hned začíná pátrací akce, kteráže fotka by to měla být. Další dárky byly osobní, které si nadělovali členové mezi sebou a také každý dostal Péefko a propisku. Poslední dva dárky udělaly asi největší radost. Prvním byl plynový vařič i s bombou, na kterém budeme na výpravách vařit a druhým byla zvětšenina skupinové fotografie z našeho posledního Toštábora na Zubíku. Podle přiloženého péefka bylo jasné, že se o tento dárek postarali MPZ. Dárky se všem líbily, dokonce jsme se s nimi i vyfotili a pak jsme již dojedli poslední zásoby a pomalu se rozcházeli ke svým domovům nabytí tou správnou vánoční náladou. Ať nám dlouho vydrží a ať máme v novém roce chuť skautovat ještě větší než letos. To přeje nejen 3. Oddílu KAMARÁDI z Pohledce, ale i všem čtenářům Okénka.

 

zpět na titulní stranu

 

na index článků