 |
My
Berušky malé,
rojení dnes máme |
 |
| Marcela |
|
|
My
Berušky malé,
rojení dnes máme |
|
| Marcela |
| My
Berušky malé, rojení dnes máme.
Tak to by mohl být pokřik Beruščího rojení, které se uskutečnilo 6.3.1999. Byl to začátek básničky, kterou složila Eliška loni. Takže Beruščí rojení se stává tradiční beruščí akcí. A co se tam tedy děje? To nejdůležitější je, že se pěkně vyřádíme, vyběháme, občas se musí i přemýšlet. Tentokrát jsme se vydaly směr koupaliště. Hned za městem Berušky vymyslely, že budeme hrát hru "Divočák, nálety, potopa". Docela zajímavé bylo, že díky tání sněhu se po cestě nedalo přejít suchou nohou. Člověk skoro nevěděl, jestli jde vedle potoka nebo v něm. A vidět Berušky při výkřiku "potopa", jak lezou na kmínky olší těsně nad rozvodněným potokem... No nic, dvě vůdkyně si zase hrají na Berušky: 1. "Proč je na té cestě tolik vody?" 2. "Protože taje sníh". 1. "A proč taje sníh". 2. "Protože je velké teplo." 1. "A jak to že taje sníh, když je teplo?" 2. "Protože ty jsi celá hloupá." Docela se divím, že od nás Berušky ještě tyto hloupé otázky a odpovědi neokoukaly. Jdeme dál, boříme se do rozměklého sněhu, házíme si s balónem (beruškou), který nám občas (často) spadne do vody - to má vážné důsledky na konci výpravy, ale o tom až později. U koupaliště se rozvíjí hra, kde je potřeba paměť. Dvě skupiny - v jedné druháci Hanča, Áda a Eva, v druhé Eliška, Kiwi, Pubu - vypadají dost nevyrovnaně. Ovšem vzhledem k tomu, že mladší mají často lepší paměť než ti starší, pozice jsou vyrovnané. Výsledek byl také vyrovnaný - obě skupiny dopadly špatně. Nastupuje soubor Míšiných her, kde jsme skupiny rozdělily už trochu jinak. Síly byly opět vyrovnané, jednou vyhrála druhá skupina, jindy první. A když to nešlo, tak se síly spojily a výsledek byl na světě. Ještě závěrečná hra Hledání zvířat a chystáme se na cestu domů. A teď
se opět dostává ke slovu míč beruška. Byl z celodenního hraní tak unavený
a celý odřený, že jsme se musely stavit u známého zvěrolékaře p. Kutala,
aby se nám na nemocnou berušku podíval. Jeho zkušený zrak hned rozpoznal,
co jsme s ní prováděly, kolikrát spadla do vody, viděl taky jak je poškrábaná
od větví. A tak všechny rány vyčistil a zalepil. Rozmýšlel se také, jestli
by neměla dostat injekci, ale vzhledem k tomu, že by to asi nepřežila,
tak od tohoto nápadu upustil.
|
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |