DEN SESTERSTVÍ OKÉNKO, titulní stránka
MARCELA ONDRÁKOVÁ
 
     Jak bylo mnohokrát oznamováno, dne 20. 2. 1999 se uskutečnilo v KD Pohledec setkání sester a bratra ke Dni sesterství. 
     Hlavní náplní této oslavy bylo nejen připomenout si narozeniny zakladatele skautingu a jeho manželky, ale i lépe se poznat, zahrát si společně spoustu her a najít nové kamarády. 
     Organizátoři se sešli v Pohledci o pár hodin dříve než účastníci, aby vše připravili. První zádrhel byl, když jsme chtěli zatopit a zjistili jsme, že nemáme sirky. Nevadí, po chvíli běhání po Pohledci a hledání rozsvíceného okna, kde bychom poprosili o pomoc, si Kajmanka vzpomněla, že sirky má v kapse. Hurá! Za chvíli hořel v kamnech oheň, což ale v sále nebylo poznat jinak než spoustou kouře. 
Připravit nástěnky a jinou skromnou výzdobu sálu nám už takové problémy nedělalo. Za chvíli jsme mohly očekávat "zástupy". "Zástup" nakonec čítal 22 osob  (Racek, Sarensis, Bílý štít). 
     Přivítali jsme se a kolotoč her, povídání a rukodělek se mohl roztočit. V úvodu jsme zazpívali skautskou hymnu (spíš bych měla napsat snažili jsme se zazpívat - zdá se že jediný, kdo umí zpívat je Béda z Racku.) a řekli si něco o tom, proč se vlastně Den sesterství (Den vzpomínání) slaví. Následovalo několik her na seznámení přerušovaných konzumací všelijakých dobrot na stole. 
Ale nesešly jsme se jenom proto, abychom si hráli, ale také abychom něco vytvořili. Na základě příběhu o skřítkovi, kterého velice zajímalo, na co má oči, uši a srdce (Světýlko ročník 2) jsme se s vervou pustili do vytváření koláží. Všechny jsou moc pěkné, jistě vám to potvrdí i Ivoš, který se tam byl na chvíli podívat. 
     Než jsme se nadáli, byl připraven oběd, po němž následovalo opět několik zábavných her. Nezapoměli jsme ani na divadlo a každá čtveřice účastníků si připravila scénku, kde by vystihla něco typického pro libovolný stát. A tak jsme poznávali klokany v Austrálii, pyramidy v Egyptě, válku v kosovu, tučňáky z jižního pólu a další. 
     Den uběhl jako voda a je čas loučení. Poznali jsme se, zahráli jsme si, vytvořili jsme symbol přátelství z našich rukou, každý dostal svíčku připomínající mu na cestě domů světlo, které může šířit kolem sebe. 
Co k tomu dodat. Myslím, že to nebyl ztracený den a nezbývá než se těšit na další setkání ať už na jiných okresních akcích nebo na oslavě Dne sesterství v roce 2000. 

Poznámka pro informaci ORJ - byla uskutečněna sbírka na Fond sesterství, vybaralo se celkem 227,- Kč, které byly odeslány na účet fondu sester­ ství WAGGGS.   
 
  zpět na titulní stranu  
 
  na index článků