Na roverovku vedenou Montim jsme se slézali jako švábi na pivo. Již po 12 minutách mohl Monti zahájit zahájení. Všichni hříšníci byli po zásluze odměněni, každý přišel o tolik korunek, kolik minut si dával šlofika. 
     To by možná stačilo k úvodu, příští snad bude kratší, hlavně v klubovně. Na začátek nás Montík seznámil se smyslem, který nese název čmuch. Díky jeho působení se rozvinula debata, jak si voníme i nevoníme, co si představujeme pod pojmem přirozená vůně, co je to zápach, neboli smrad. 
     Názory některých by se daly shrnout velmi rychle, dostalo se jim přízviska Lajdáci na hlavu, nechci Motejla jmenovat, abych nebyl z(a)bit. Ovšem ne všichni byli skoupí na slovo (rozuměj myšlenku), našli se i tací, kteří měli názory opravdu duchaplné a měly něco do sebe. 
Po dořešení diskuze se rozvinula druhá, tentokrát týkající se roverského oděvu. To bylo dohadování, hlasování, souhlasů i nesouhlasů, takže se nakonec muselo zakročit všem přím a bylo rozhodnuto ve prospěch červeného trika, černého šátku a basebalovky, dvou nášivek (na triko a čepici). 
     Z roverského oblečení postupně přešla řeč na výpravu.  
(Jedná se o výpravu na tábořiště skautů z Polné, kam se chystá ve dnech 2. - 4. dubna i oddílová rada Naděje. Na této výpravě se uskutečnil legendární roverský pochod pod azimutem 50 stupňů do Nového Města. OR má v plánu tento pochod zopakovat, no uvidíme, určitě budeme informováni o celé akci na stránkách Okénka - pozn. red.).  
     Zde se nepotvrdila Montiho výřečnost, protože jsme nafasovali obálku a šmytec (říká se smyčec). Bylo nám pouze oznámeno, že se máme na co těšit, takže plni očkávání vík-endu jsme se pomalu loučili s klubovničkou, se svými kolegy a s vidinou bezva konce týdne (Weekendu).