Jako už klasicky jsme se sešli na vlakovém nádraží. Vyjeli jsme směrem
na Žďár. Ve Žďáře jsme přestoupili a jeli dál. Podruhé jsme přesedali v
Havlbrodě. A pak už samotná Jihlava. Přes město jdeme jako minule, ale
za městem pokračujeme po silnici.
Na
ranči je vše stejné. Rozdělili jsme postele. Vybalili nutné věci. Potom
Monti řekl pár věcí k pobytu. Byl to řád dne a řád pro pobyt, pod ten jsme
se všichni podepsali. Pak řekl něco o trestných bodech. Ty budeme dostávat
jak už název napovídá za trest. Potom jsme zkoušeli "začuzovat" písmena
A a N. Zdá se to jednouché, ale s šátky na očích je to horší. Potom nám
Monti dal 5 špejlí a řekl nám, aby jsme je v Jihlavě vyměnili za jakékoli
poživatiny. Měli jsme štěstí a v první řadovce jsme u pěti rodin vyměnili
za pomeranč, jablko, 11 bonbónů, 2 perníky, FIT tyčinky, cibuli a citron.
Po první večeři na tomto táboře jsme nastoupili na chodbě. Zavázali jsme
si oči. Potom nás spojili do řady. Touto řadou jsme chodili po budově.
Potom jsme se zastavili a dlouho čekali. Jíťu, která byla vedle mě, ode
mě odpojili. Poté odpojili i mě. Vedli mě jen chvilku. Sundal jsem si šátek.
Byla to místnost osvětlená svíčkou. Vpravo ode mě stála skříň s koženými
dveřmi. Tou jsem prošel. Byla plná starých kožichů. Za ní byl prostor,
kde byli všichni, kteří byli odpojeni dřív. Chvíli jsme čekali na další.
Akorát toho ticha bylo málo. Když jsme se sešli všichni, rozsvítilo se.
Podívali jsme se z okna. Tam byl kruh ze sněhu se svíčkami a s adresou
podobnou Tumnusovi. Sešli jsme dolů a tam jsme zjistili, že u kruhu stojí
rozcestník. Přečetli jsme se všichni jména na něm. Jediné známé bylo pan
Tumnus. Vydali jsme se tedy ve směru šipky s tímto nápisem. Přešli jsme
most, do prudkého kopce a tak dál a tak dál. Již dlouhou chůzi tmou narušilo
světlo ohně. Když jsme přišli blíž, zjistili jsme, že hoří zbytky domu.
Na listině, která byla na jedné stěně, bylo napsáno, že obyvatel tohoto
domu pan Tumnus byl zatčen Narnijskou tajnou policií. Snažili jsme se aspoň
uhasit oheň, když vtom na nás promluvil modřín, který stál nedaleko domu.
Od něj jsme se dozvěděli o nebezpečí pro les faunů. Jeho hlas slábl, ale
ještě stihl prozradit příjezd lva Aslana. Brzy opravdu zemřel a my nevěděli
co dál. Až světlo na druhé straně potoka nám prozradilo co dál Přešli jsme
most a šli podél potoka. Tam jsme uviděli lva. Nebyl to Aslan, ale jeho
posel. Jíťa u něj vyzvedla listinu od Aslana. V ní jsme se dočetli, že
musíme oživit Tumnuse a poté i Driády, Najády, Kentaura, obra Mrakotřasa
a Orloptáka. Za tuto pomoc obdržíme pásy, které jsou zapotřebí na hradě
CAIR PARAVEL.
Bude
to velký úkol, ale dnes už nic nezmůžeme. Vrátili jsme se proto do ranče.
Tam jsme poprvé hráli kolotoč. Tentokrát jsme vyhráli my, kvůli Tomovu
štěstí. Vytočil 3000 a řekl písmeno, které tam bylo 4x. V obálce jsme měli
5 políček. |
