VÝPRAVA NA SNĚHU
	BÝK, MACÍK ML.

 

Vlčata na výpravě      Možná, že se divíš, ale je to tak - vlčata jela na výpravu. Bylo to o posledním lednovém víkendu a zúčastnilo se jí 15 vlčat 4 roveři a 1 Býk. Sraz byl u klubovny. Úkolem bylo se rozloučit s rodiči a přesunout se do kulturáku v Pohledci.       První naříkání začalo několik desítek metrů za kinem. Proč se to tam neodvezlo, kdo to má táhnout, atd. Po opuštění Nového Města se ale situace uklidnila a zbytek přesunu proběhl bez problémů. Po krátkém odpočinku a svačině oznámil Beďa zajímavou zprávu a sice, že je v okolí postřelený Sněžný muž (Buin). Ten je pronásledován pytláky (Mužík), kterým jde jenom o jeho vzácnou kůži. Úkolem vlčat je Yetiho vystopovat podle krve, kterou barvil sníh a zachránit ho.       Nakonec byl Yety ve skalách vojenského prostoru objeven a zbaven pytláků. Spokojení zachránci se ve zdraví vrátili na základnu zcela vyčerpáni.       Po bramborovém guláši proběhlo několik her v sále. Večer přijel bratr Šerif, který za krátko naši jídelnu proměnil v kinosál a promítl nám zajímavé filmy nesoucí názvy: Novoměstký skauting, Galerie pod vodou a Novoměstské můstky. Moc se nám to líbilo.  Protože se blížila večerka bylo třeba kinosál změnit v noclehárnu. Kapacita byla 16 + 1. Kdyby snad někdo chtěl toto číslo někdy překročit, ať to nedělá už to nejde.       Po klidné noci přišlo studené ranní probuzení v 6:30 a to zimou. Po zatopení se nálada mužstva hned změnila k lepšímu. Následovala rozcvička a snídaně, potom ještě malá instruktáž jak mazat lyže. Vše už je hotovo a jedeme. Venku nás čeká pěkná sněhová nadílka. Nic tedy nebrání k malému lyžařskému průzkumu Kaňásek. Sníh je čerstvý, jako peří a v ranním slunci jenom jiskří. Sjíždíme za kravínem k potoku a potom proti proudu Bezděčky. Stopujeme lesní zvěř. Úkolem je najít krmelce a vypátrat kudy jel lyžař (já), který zde zanechal v čerstvém sněhu stopu od lyží jedinou široko daleko. Přiznávám, že jsem musel pořádně píchnout, protože mi vlčata byla stále v patách. Asi si myslela, že mě musí chytit.  Prokřižoval jsem Kaňásky křížem krážem a vrátil se do kulturáku uvařit něco k obědu. Do půl hodiny již doráží nejrychlejší lyžař Hobit. Za ním asi během hodiny zbytek. Po lehčím obědě už balíme, uklízíme a než přijede odvoz pro bágle ještě stihneme několik her.       Protože počasí bylo mimořádné, rozhodli jsme se pro přesun na lyžích podél Bezděčky a přes Oboru. Podle kvality a výkonosti lyžařů se postupně vytvořily mezi jezdci značné rozestupy (až 500 m), ale cíle jsme dosáhli všichni ve zdraví a šťastní. Sníh jenom šustil a lyže dobře jely. U klubovny už čekali rodiče, aby si hladové děti odvezli domů.       Výprava se velmi zdařila. Nakonec snad ještě něco našim nelyžujícím družinám. Až zase někdy bude sníh, vemte lyže a vyražte jako družina třeba jenom na odpoledne, určitě to stojí za to. (Tuhle sezónu to ale už asi  nestihnete - pozn. red).   To vám radí Býk   O výpravě jedno vlče      Ráno jsme se sešli u klubovny a od té se všichni vydali pěšky do Pohledce. V sále jsme hráli spoustu her. Spát jsme šli v 10 hod. Po budíčku jsme šli hrát do sálu, tam se hrálo mnoho her. Kolem 10 hod. jsme si povídali o lyžcích, potom je nasadili, venku se všichni vyfotili a jeli až za Vávrovu skálu. Nakonec jsme se vrátili a byl oběd (guláš). Odpoledne byla hra (Honění Yetiho). Po ní jsme se vrátili a Mládě nám ukázal jejich klubovnu. O půl 11 všichni spali.        Den na to jsme odjeli domů.  Macík ml.

 

zpět na titulní stranu

 

na index článků