"Ráno v devět vyrážíme,
připravte si batohy,
čeká na nás dlouhá cesta,
rychle boty na nohy.
Lážo plážo po městečku,
chodily jsme, chodily,
a v Betlému chajdaloupky
ty se nám moc líbily.
Z Hlinska jsme pak vyrazily
po červené značce,
kterou jsme hnedka ztratily
na první polňačce.
Pod vysokou břízou
hodinu jsme zkysly,
než jsme tu červenou
zase znova našly.
Občanům a občankám
malé vísky Srní
způsobilo asi šoky
naše skromné přání.
Naše skromné přání zní -
trpaslíka nakreslete
a pak nám ještě řekněte,
kolik sousedů máte.
První auto, druhé auto,
pak pět minut nic,
nakonec se jich tu sešlo
asi trochu víc.
Zrovna když jsme se vracely
drobně pršet začalo,
ale nám to nevadilo,
krásně se nám zpívalo.
Jedno z pravidel výpravy
musely jsme porušit -
kvůli akutní potřebě
restauraci navštívit.
Z restaurace jsme šly rovnou
na malířskou výstavu
a pak šupky dupky domů,
léčit ruce, nohy, hlavu.
V klubovně jsme uvařily
hrnec dobré kaše,
aby měly něco k snědku
kamarádky naše.
My výpravu hodnotíme
jasně známkou jednička.
Z výpravy pak vznikla tato
strašně "krátká" básnička."
