Zpropadené Skotsko

Všechno začalo v pátek, v sedm hodin. Jak vypadal začátek a vlastně celý víkend v očích George?

„Skotsko je drsná země a ještě drsnější cesta do jejího středu. Cesta do toho jednoho bodu, ve kterém muže stát jen jeden, ten kdo si odnese výhru. Není to jenom výhra v podobě osmi mega, vítězem je každý kdo dosáhl na svoji hranici, ať jí pevně sevřel nebo se jí jenom dotkl konečky prstů. Ve vlastních očích se každý může na pár vteřin ocitnout na výsluní. A jak víme, lidské životy se mění ve zlomkách vteřin. A není důležité dojít nejdál, ale dojít tam, kam dojít chceme. V tomhle jsem viděl podstatu Skotska, nedojít na konec, ale dojít tam kam můžeme.A až jsem tam došel, tak jsem se nadechl a otočil jsem se zpět a viděl jsem tvrdě vydřenou cestu, kterou jsem ušel.“

Tento víkend byl pro každého velice náročný. Ale vraťme se k pátku. Sešli jsme se v Pohledci, kde již na nás čekalo pár úvodních slov od pořadatelů a také od člověka, který o Skotsku ví snad úplně vše. Jakmile skončil, museli jsme si všechno sbalit a vyrazit k Vávrovce. Zde nás čekalo překvapení – učili jsme se tancovat po skotském způsobu. Poté jsme se rozdělili do kmenů – McGregor, Waverly a McCollish. A pak už nezbývalo, než postavit přístřešek a jít spát.

Sobota, velký boj začal. Mnohým přinesl zklamání, někteří překonali sami sebe a jen jeden dosáhl na vrchol. Jak to celé probíhalo? Přečtěte si, jak to viděl Georg, z teamu Waverly.

„Ráno byla teplá snídaně, poryč. A hned poté začal první boj. Nějaký divný příklady, zlomky s autíčkama a odmocniny s hracími kostkami. Naštěstí se ještě nevyřazovalo. Poté přišel na řadu úkol, který spočíval v tom, překonat řeku pomocí lavičky a dvou prken. Tady jsme trochu zaváhali, no co hodili jsme si kladou. A první vyřazování bylo tady. Odnesl to Jack z kmene McGregor. Jelikož ve Skotsku je jezero Lochnes a v něm nějaká ještěrka, tak jsme se na ni šli podívat. Byla taková divná, 5 noh, 4 ocasy, 1 hlavu, obrovské oko atd. Tak tady začala vítězná šňůra kmene Waverly. Pro ostatní, ale další početní snížení. A teď to nej po všech, ale úplně po všech stránkách - SKOTSKÁ MUČIDLA. Řeknu vám, ze být Anglánem a projít všemi mučidly co jsme poznali, tak řeknu i to co nevím. Tady se pár lidí odepsalo, v lepším případě na několik minut, v tom horším na několik týdnu. Každopádně poražené týmy přišly o další členy. Jelikož je Skotsko nádherná země, tak jsme si udělali malý výlet po okolí, od skály ke skále pro nějakou tu depeši. První to dali za cca 30 min, docela dobrý. I po této výměně imunity jsme se rozloučili se dvěma členy klanu (tedy ne z našeho). Naše řady se snížily na 20 hráčů, tak se udělaly dva kmeny. A jeden kmen, McGregor zanikl. V tom našem platil plán AA- ahoj Albi. Měl sakra štěstí, že dostal imunitu a že jsme potom vše zase vyhráli. Následovala další hra, takže i další těžce raněni, no i tady vedla cesta k vítězství přes mrtvoly. Odnést jeden pytlík písku může být pořádná dřina, zvlášť když s sebou nesete dalšího člověka, který vám ho chce vzít. Tuhle hru jsme trochu nezvládli, museli jsme vyřazovat, tentokráte to odnesla Čiky. Pak se najednou za naším ležením objevil anglický král se svoji armádou, tak jsme je vyřídili, král utekl, ale jen tak tak, už měl na mále. Pak zbylo posledních 17, už jde do tuhého. Přišel na řadu logický úkol, tady měl problém i sám Mev Waverli. Vypadli další . A také nastal konec kmenového soužití, teď jedem na trojice. První úkol byl Skotský biatlon – sestřelit prakem pět svíček, oběhnout velké kolo, sestřelit kameny na prkně, oběhnout velké kolo a pak rozstřelit tři dlaždičky. Vypadli další tři. Zbylo nás 12. Následoval Útěk – co nejlépe se schovat ostatním. A pak už zbylo 10 nej. Další úkol - Oheň a posledních osm je v semifinále. Všichni jdou spát, jen osm posledních jde plivat krev na scorelauf. Už to není na koho svést, každý kope na vlastním písečku a po hodince je jasno, jen ti 3 nejlepší – Hombré, Albi a Mev, tak si to rozdají na kůlech. Běží poslední minuty a MEV WAVERLI je vítěz. Potom už jenom tiskovka a úklid."

Takže vítěze už známe. Všechno je uklizeno. Velká reality show, je u konce. Všem něco dala,někomu něco vzala. Nakonec ještě pár myšlenek od George.

„Uvědomil jsem si, že tento víkend se neudělal sám. Stálo za ním nevím kolik lidí, kteří tvrdě dřeli, aby se také dotkli svého cíle. Doufám, že se jim to splnilo, že jsme jako účastníci naplnili jejich představy. Pokud snad mají nějaké výčitky kvůli tomu co se stalo, tak neoprávněně. My do toho šli dobrovolně. V těchto lidech vidím naději, že kvalitní program v našem středisku se nemusí bát o svoji budoucnost.
Čas je ale neúprosný, tak i taková akce, jakou je Skotsko musí skončit. Všichni si něco odneseme, zážitky, které nám nikdy nikdo nevezme, důsledky, které se taky dají jen těžko vzít zpátky. No hold se nám to pevně vrylo pod kůži.
Skotsko nebylo jen o osobních výhrách, ale hlavně o lidech. Vždyť kvůli lidem se to dělá. Poznat opět tváře z let minulých, posílit si vztahy mezi sebou. Vědět, že pokud jde to tuhého, tak mám někoho, kdo stojí vedle mě a drží mě, abych nespadl a když spadnu, tak mi pomůže opět vstát. Pomůže mi odrazit se ode dna, abych mohl vykročit dál. Někdo o kom vím, že by pro mě dal ruku do ohně. Nikdy neříkej, že se něco nedá, protože se vždy najde iniciativní blbec, který neví, že to nejde a udělá to!"