Pisálek - Zulu

Ani jedna jsme na Zulu nemusely a mohly jsme v klidu spát. Šlo to takhle noc co noc. Jednou když jsme měly po 5. programu kola na náměstíčku a musely si je do večerky uklidit, my dvě jsme samozřejmě svoje kola sprintem odvezly do hangáru. Jinou noc, to už jsme „spaly“, za námi přišel Teo a zasvítil na nás s otázkou: „Vy už spíte?“ Obě vylekané, že budem muset dneska my, jsme radši mlčely. Teda chvíli. Když Teo stále neodcházel pryč, Terka prostě řekla: „jo!“ takže Teo odešel a záhadně nám to zase vyšlo! Všechno šlo podle našich plánů až do programu „Co mi povíš!“ (pozn: v originále se tento program jmenoval Jak tě vidím!) To Teo vybral na Zulu Terku. Po večerce si tedy zbalila vše potřebné a vydala se směrem ke „srubu“ odkud vycházela. Noc prý přečkala bez deště a bobků v kalhotech. Od té doby co byla na Zulu Terka a Orloj nikdo zatím nešel. Všichni až na čtyři oddíláky, což jsem Já, Týna, Zajda a Ludva mají zkoušku za sebou, ale bohužel jen čtyřem z nich se povedlo se nepozorovaně dostat do svého stanu a tím i splnit zkoušku. My čtyři zbývající noc co noc čekáme, kdy už konečně přijde i náš čas, ale pořád nic. Já osobně už to chci mít co nejdřív za sebou. Sice budu mít v kalhotech, ale lepší přežít jednu noc v borůvčí mezi skálama s hady a divou zvěří, než si každou noc okousat nehty do krve a nervit, kdy už půjdu na Zulu!


pozn: v čem zkouška Zulu spočívala jste jistě poznali z článku,tak tedy jen pro upřesnění - Krobotovku Zulu získal ten, kdo natřen bílou barvou,přečkal noc o samotě v lese a ráno se po budíčku nepozorovaně proplížil do svého stanu.