3. den (středa 1. 8. 2001)

Ráno jsme se vzbudili celkem brzo nebo alespoň já, ale po zjištění, že Pizzi ještě spí, jsem slastně odpočíval. K snídani jsme dali chleba s paštikou a kakaí a vyrazilo se. Projeli jsme Starou Turou a dorazili do Nového Města nad Váhom, kde jsme dali kofolu za 15 Sk, dostali radu od dělníků, kteří šli na pivko a vyrazili jsme na Trenčín. Celkem poklidnou jízdu nám narušil zákaz vjezdu cyklistů, potahů a traktorů. Zprvu jsme dělali mrtvý brouky a toho zákazu si nevšímali, ale když jsme tuto značku potkali po několikáté, nedalo nám to a Mládě se u té značky nechal vyblejsknout. Sice jsme přemejšleli kudy jinudy, ale nepřišli jsme na to, a tak se jelo až do Trenčína, kde jsme se rozhodli navštívit hrad. Nechali jsme si kola nad budkou, kde prodávali lístky, které nás stály 62 Sk. 40 chtěli za mě a 32 za studenty. Při prohlídce jsme běhali furt běhali, a tak nás začli pěkně bolet nohy. Po prohlídce jsme koupili pohled a frčeli ke kolům, a pak dolů na náměstí, kde jsme poobědvali, doplnili vodu a já šel zjistit, kde mají net. Původně se měly zbaštit rybičky, ale při cestě na hrad se mi zasekli brašny do drátů a odnesly to dvě paštiky, takže jsme je snědli. Cestou na výpadovku z města jsme našli i netovou kavárnu, a tak jsem po dlouhé době zasedl za PC a napsal něco málo na ventil a poslal pár SMS. Pizzi zatím venku hlídal kola. Z Trenčína jsme jeli podle rady jednoho staršího cyklisty po cyklostezce, která vedla po daleko méně frekventované silnici. Cestou jsme si dali kofolu u jedné cukrárny, kde pracovala velmi fešná dívčina. Za Půchovem začíná velká přehrada, u který jsme si dali přestávku a müsli. To nám dodalo další energii na pár kiláků. Dojeli jsme až na kraj Považské Bystrice, kde jsme u benzínky OMW doplnili vodu, opláchli se trochu v umyvadle a za městem jsme začali hledat nocležiště. (Teď mi ještě Pizzi připomíná, že jsme potkali horáky Meridu a Rock machine. Oba nás předjeli. Jinak jsme kola předjížděli my. To jen ty lepší značky měly na to, aby se nám mohly vyrovnat nebo nás předjely.) Momentálně ležíme mezi dvěma rameny Váhu, kousek od sinice, ale zato na fakt pěkným místě. Nebe je zase vymetený, i když přes den to chvíli vypadalo prapodivně, protože se dělali mraky a foukal vítr. Ten taky zčásti zapříčinil to, že máme najeto jen 117,35 km. Foukalo celej den a bylo to opravdu znát na našich výkonech. Jo, taky jsme se opláchli ve Váhu. Já jen trochu, protože voda byla ledová, ale Pizzi tam vlezl celej.