Víkend na Rabuňce

Začalo to krásného pátku kdy sme byli domluvení na srazu na autobusáku a protože opravdu krásně svítilo sluníčko, ptáčci cvrlikali a kytičky naštěstí už žádný nerostou a nesmrdí, rozhodli sme se vyrazit nad Věcov, kde stojí Rabuňka pěšky.

No rozhodli...mezi ty odvažné patřil Kajman, Mejša, George, moje maličkost a u nádraží, pro změnu vlakovém, se k nám připojil ještě Bany. Tkáňa a Ufon pěkně zasrabili a jeli autobusem, ale nakonec stejně trochu zabloudili, takže se taky trochu prošli, i když teda nechápu, jak se cestou na Rabuňku může zabloudit.

Naše cesta byla dlouhá a kopcovitá, ale to už tak na Vysočině bývá ale povídali sme a k perlám George přibyly ještě ty od Banyho,takže bylo veselo. Já sem ještě klukům ukázala les, kde sme ještě jako Pomněnky našly mrtvý sele, který bylo růžový, takže určitě to nebyl divočák... a pak se cestou ze Studnic do Odrance začalo docela rychle stmívat a taky byla docela kosa...

Nicméně sme byli tvrdí a vyšlápli na Rabuňku přes Bohdaleckou skálu...což znamená menší kopec nahoru, prudkej dolů a ještě prudší nahoru...po cestě dolů sme navíc našli náruč dřeva a to dřevo bylo hezký a tak se George rozhodl že si vyšlápne takový svůj Mt. Everest a náruč dřeva donesl až k Rabuňce...teda přemýšlel že to před "vrcholem" vzdá, že by to ani nestálo tolik prachů, ale my sme mu to kolegiálně vymluvili...

Na Rabuňku sme dorazili těsně před sedmou, takže slabý 2,5hod cesty a kupodivu Tkáňa s Ufonem nenasbírali žádné dřevo na oheň jak měli,ale bylo to právě kvůli tomu nečekánému prodloužení cesty a protože byla tma a oni se v lese bojí...

Po příchodu sme dali hezky večeři a zatopili v kamnech a jelikož naše výprava nečítala tolik osob, tak sme se poskládali i na postele...teda George si vyzkoušel spaní na půdě úplně sám ale jinak sme všichni spali hezky v teplíčku..

Večer proběhl ve znamení snad všech možných aktuálních stolních her, takže sme zapařili Alhambru, ve které jsme s Tkáňou porazily mužskou většinu...mezitím dorazil i Tesák, který si celý den užil s oddílem na výletě. Mimochodem zlomil svůj rekord: NMNM-Rabuňka 1hod 34min.

Potom následovala partička Osadníků, kde slušně převálcovali starý pardály Ufon s Banym a nakonec sme ještě zapařili Carcasone...prostě super večer, po kterým všichni usnuli jak Budulínci, ani pohádka nemusela být.

Budíček následující den nebylo potřeba hrotit - ze spacáků jsme vylezli někdy v 9hod a tak se v klidu posnídalo a vyrazilo na dřevo do nedalekého lesíka na kopci, protože žádný pobyt není zadarmo...takže sme hledali suchý břízy a jednu tak skoro suchou pokáceli...pak následovalo řezání a sekání, zpestřené kajmanovými fotografickými pokusy, a pak byl pomalu čas na oběd. Kajman vykouzlil super těstoviny s gulášovou polívko-omáčkou a v průběhu příprav se zase dala jedna hra Alhambry.

Po obědě se tak trochu odpočívalo a hrály se Osadníci. A pak Mejša rozhodl, že by bylo dobrý někam vyrazit ven, a tak jak se dá očekávat, sme si vyšlápli na Štarkov...do kapes ještě přibalili "vrcholovky" a už se mašírovalo...na Štarkově nás překvapila taková menší akce, kdy tam nějaká skupinka horolezců opékala prase a čepovala pivo, a nějaká skupina bláznů-dobrovolníků tam přestavovala Štarkov...kluci si zablbli na vrcholcích zříceniny, udělali pár fotek a pak sme se vydali asi 2km oklikou zpět na Rabuňku...už cestou na Štarkov byly nějaký náznaky šiškový bitvy, a tak to netrvalo dlouho a rozpoutala se právě na cestě zpátky...nakonec vyhrál s pomocí všech Mejša - a teda dobili sme Tkáňu. Nakonec sme ještě tak trochu očesali sousedovic hrušku a vrhli se na přípravu těsta na bramboráky...je pravda že se uvažovalo, že ti co včera dorazili na chalupu autobusem budou škrábat a strouhat brambory, ale pak sme se na to vrhli všichni. teda s oloupaným česnekem sme to trochu přehnali, ale jak říká Miky: ČESNEK JE ZDRAVEJ!

Smažení samotných bramboráků sem se ujala já a Tkáňa...kdo by se na chlapi díval a kluci pařili tuším Osadníky.

Když nám bylo celkem všem těžko, opustil nás Bany, který v neděli hrál volejbalový zápas, a Ufon, který to trochu přehání se školou a učením:-). No a my konečně rozdělali oheň a upekli párky, na které sem se těšila už od včerejška...než se to trochu rozhořelo sem stihla zlomit Tesařovic opékačku, ale párky se nakonec opekly...Trochu sme uvažovali jestli nenavštívíme skupinku na Štarkově a jestli neukradneme to prase, jelikož by se to s nastávající změnou času ze 3 na 2 dalo dobře zakamuflovat, ale nakonec, protože byla docela zima na záda, sme zalezli do teplíčka a zase pařili...i když tentokrát se usínání neobešlo bez čtení pohádky, nakonec stejně všichni usnuli.

Ráno panovala taková ta klasická nálada jako když se má prostě odjet domů...Mejša prudil, že nestihneme uklidit a nato ani autobus, ale všechno sme stihli...dokonce sme na autobus pěknou chvíli čekali. Po 13 hod nás autobus vyhodil na vlakáči a my spokojeně docupitali domů.

Takže moc děkujeme za poskytnutí útočiště a na jaře nás čeká Chroustovic chalupa:-). Teda jestli nás tam Áda vezme...(vezme!)