Listopadová výprava

Jako vždy hodina H a den D, sraz autobusové nádraží. Ovšem na rozdíl od minule jsme vycházeli my, kluci, jako první (napsal bych čas, ale už si ho nepamatuju). V těsném závěsu za námi vycházely holky.

Cesta do Sněžného proběhla více-méně v klidu a bez problémů. V Sněžném, na naší konečné, začala příprava na asi 7 km pochodu terénem téměr neprůchozím. Zkrze pole, louky, lesy, kluzké a zledovatělé cesty se Jeleni a Rysi drali přímo na Buchtův kopec. Pomalu ale jistě jsme pokračovali zkrz sníh, bláto, krev a led. Cíl byl jasný: chalupa Maděra.

V Krásném se podařilo holkám nás dohnat. To už zbývalo jen něco přes 2,5km. Ovšem 2,5 km do kopce. Vedeni vírou v nadějný konec jsme stoupali dál. Lidé křičeli, batohy praskaly ale vše se brzy uklidnilo. Jsme tu!!!!!!!!

Všichni se už nemohli dočkat tepla, které na nás čekalo vevnitř. Bylo tu trochu těsno (najeden pokoj 2 družiny), proto Teo navrhl aby šel někdo spát na půdu. To bylo něco pro mě, Horníka, Budua, Ludvu, Luďka a Krtka. Sice tam nebylo topení, ale je známo, že teplo jde vždy nahoru.

První noc se nic podstatného nedělo. Teo nám pouze řekl o základních pravidlech chování. Já osobně na tuto noc nikdy nezapomenu, protože mi během ní myši snědli čokoládu!! Nojo, s tím sem nemohl nic dělat.

Hned druhý den na na rozcvičce nám byla obeznámena výpravová hra. Stali jsme se totiž terčem útoků Avarů. Pouze za pomoci jakéhosi mladíka(sorry Neggy) se nám podařilo utéct. Onen mladík nám vysvětli, že je slovan který už dlouho bojuje proti Avarům. Na oplátku za záchranu nám dal rozkaz zničit Avarské lodě. To byly ve skutečnosti balonky, které se muselo propíchávat. Opravdu velká zábava.

Po splnění úkolu jsme šli zpět na Maděru, kde se však potuloval zvláštní člověk. Nojo, obchodník, pak se není čemu divit. Jmenoval se Sámo. Vysvětlil nám jak to s Avary doopravdy je a že je lze porazit pouze když budeme jednotni. V tu chvíli ale proti nám vyrazili naši nepřátelé. Stačili jsme se však vrátit včas do chaty.
Po dobrém obědě přišel další program. Gamebook. Potřeby: vypravěč, příběh a hráči.
Vypravěč začne vyprávět příběh a po chvilce nám dá na výběr co dělat dál. Atd. Atd. Atd.Rysi ztroskotali u úkolu se zlomeninou. Jak se dařilo ostatním nevím.
Brzo přišel výtvarný program. Měli jsme za úkol vytvořit jednoho Slovanského bůžka. Každý měl trochu jinčí představu, ale nakonec to dopadlo takto: rysi – ze sněhu
lišky – igelit a látka
jeleni: - špejle a zápalky
veverky - látka
Další program byl nesmírně bojovný. Prvý boj proti Avarům. Útok ze dvou stran. Pravidla tu říkat nebudu, protože byste se unudili k smrti. Prostě klasická bitka.

Konečně! Vládce Avarů je nemocný. Ale není jisté jestli opravdu zemře. Tak jsme tomu chtěli dopomoci trochou jedu. Jenže Chán náš trik nespolkl. Hrozně se naštval.

K večeru byl hlavní čas. Svolání slovanů k boji proti nadvládě. Je třeba upozornit ostatní kmeny na boj. Poté se už jen bojuje. S velkou slávou Slované vítězí a provolávají Sáma svým vůdcem.

Je čas spát. Další čokoláda sežraná. Všichni odpočívají na těch 7km zpět.

Ráno jsme už začali balit. Konec konců musíme si pospíšit. Úklid je vždy to nejnudnější na výpravě. Tentokrát vyráží první holky. Kluci ještě odpočívají, ale brzy se také vydávají na cestu.
Tentokrát jde vše hladce a bez problémů. Brzy jsme ve Sněžném. Udtuď jen autobusem domů.