SVOJSÍKŮV ZÁVOD OKÉNKO, titulní stránka
TESÁK
 

POZNÁVÁNÍ PRAHY - LASER GAME (A JINÉ)

     Většina z vás, kdo čtete právě toto Okénko už asi víte , že se družina z našeho oddílu dostala do republikového Svojsíkáče. O tomto kole jste se už dozvěděli nebo se dozvíte na stránkách tohoto Okénka. Ale já budu psát o tom,co se dělo po našem příjezdu do Prahy. Celou cestu  (do Prahy) nám totiž Piškot vyprávěl, jak s Mikym, Mládětem a se Zdenym pařili v tajemných sklepech Prahy hru jménem LASER GAME, a tak jsme se hned po příjezdu na hlavní nádr vydali za Václavák (zkratkou v doprovodu  Štepána)do domu, kde byly automaty, ale hlavně již zmiňovaná Laser Game. Chvíli jsme se nemohli rozhodnout, protože namísto tehdejších 40 Kč. to teď stálo stovku bez 1 koruny  (pro z matiky propadající 99 Kč.), ale nakonec po dalším vyličování této hry jsme se odhodlali vstupenku do prostor sklepů zakoupit a myslím si, že toho nikdo ze zúčastněných nebude nikdy litovat. A teď k samotné hře. Po zakoupení lístků jsme vešli do takové sklepní předsíně, kde od nás nákej chlapík vzal lístek a oblíkl nás do z počátku poněkud hodně těžkých krunýřů s laserovou pistolí. Byl to sklep s mnoha patry, které byly mrížkované, aby se skrz ně dalo střílet. Po asi 10 sekundách se nám aktivoval krunýř a pistole a začali jsme si užívat 20 minut nekonkurující bojovce. Když terč v krunýři po svém obvodu blikal červeno zeleně, bylo všechno v pohodě, ale když nám začal blikat červeně, tak to znamenalo, že nás někdo trefil a my máme 5 vteřin na ukrytí (po tuto dobu byla i deaktivovaná laserová pistole). Všechno demonsruji na jednom příkladě. Hned po startu utíkám se ukrýt do prostředního patra,ale najednou mi začne blikat terč červeně a troubit hlubokým tónem. Snažím se místo ukrytí vypozorovat útočníka,ale po odblokování pistole se mi opět terč začervená a já si uvědomím, že jsem udělal chybu. Místo ukrytí jsem totiž hledal protivníka a ten byl nade mnou, tudíž jsem si ho nevšiml a on mě opět trefil. Z této chyby jsem se poučil a snažil se ji neopakovat,což se dařilo. Nejkritičtější území bylo dolní patro,protože tam bylo stašně vidět z vyšších pater. Delší návštěva v nejnižším patře se stala pro Piškota rozhodující v konečném pořadí. A tak se tam honíme a honíme a honíme a ani se nám nezdá,že je konec.  
     Venku si ještě naposled střelíme do takového kolečka, aby se nám aktivovala data o hře v počítači. U pokladny zjistíme, že hlavní favorit Tom skončil poslední a další výsledky si už nepamatuju. Po skvělé, vzrušující, zábavné a úplně senzační hře se vydáváme do Hudy-sportu, kde se díváme, co všechno by se nám hodilo. Pak jdeme do Bontonu, kam jsem se taky hodně těšil. Podívali jsme se, co je nového za filmy, poslechli si nové hity, ke konci naší prohlídky jsme ještě našli video hry,ale ty nebyly nic moc. Už odpoledne jsme se šli podívat na Staromák a na Karlův most. Potom jsme se chtěli podívat do budovy, kde sídlí parlament, ale tam nás nepustili. 
     Nakonec jsme se prošli po Hradčanech a hradní zahradou. Pak už jsme se vrátili na nádraží a odjeli do Ríčan, kde se má konat to hlavní, proč jsme sem vůbec přijeli.
 
  Foto na schodech Pražského hradu  
 
  zpět na titulní stranu  
 
  na index článků