| Fakt,
že byla v klubovně výstava, jste asi zaregistrovali všichni. Díky ní se
v klubovně udělalo několik zásadních změn. Tou první a asi nejpotřebnější
bylo to, že se konečně uklidil dvoreček a s tím se "svezla" i celá klubovna.
Bylo už opravdu na čase, protože nebýt výstavy, asi bychom se stále topili
v různém materiálu zbylém po táborech, o který jsme zakopávali na každém
kroku. Uznávám, že termín výstavy, týden po Skautském dni nebyl zrovna
nejšťastnější a pro ty, co výstavu připravovali, byl dost šibeniční. Na
uspořádání výstavy jsme došli při návratu z jedné jarní Okresní rady společně
se Šerifem a první termín výstavy měl být dokonce ještě před tábory, ale
k tomu díky nedostatku času nedošlo. Takže tu bylo září a fakt, že když
jsou na Skautský den vyrobené vývěsky o táborech, bylo by škoda je hned
zlikvidovat a to dopadlo tak, jak to dopadlo. Pár ochotnejch rukou si dalo
v klubovně brigádičku a vymalovaly se záchody, natřel totem, vrata, umyla
okna a byla srovnána hlína na dvorečku. Také zvenku klubovna prokoukla.
To díky Neuman's family. Kajmanka se pustila do vrat a její starší brácha
Milda vyšplhal o patro výše a zkrášlil fasádu na klubovně logem našeho
střediska, které mimochodem také sám navrhl, což možná někteří ani nevíte.
Mezitím se vevnitř vyráběly vývěsky, které visely v průjezdu, chodbě a
jednotlivých klubovnách. Chodba vedoucí na dvoreček byla celá věnována
letním táborům. Věřte nevěřte ale naše středisko od roku 1990 uspořádalo
již kolem třiceti letních táborů . (Pramen: Skautský almanach, vydalo v
roce 1999 středisko Bílý štít Nové Město na Moravě) V průjezdu byly dvě
velké vývěsky. Jedna připomínala dvě mezinárodní skautské akce, kterých
se naše středisko účastnilo a to Jamboree v Holandsku a Setkání Slovanských
skautů - Fénix v Praze. Na druhé straně byly fotografie z celoročních akcí
jako např. pálení čarodějnic, výlety s rodiči, betlémské světlo, závody
Ochozou, jak lyžařské, tak i běžecké atd. Na čelní straně průjezdu byly
fotky z oprav a úprav klubovny a středisková novoroční přání. Hned vedle
byla vývěska jejíž autorkou je Tesáková a připomínala zatím první a jedinou
skautskou svatbu M + M . ( Kdo je bude následovat ?) Výzdobu jednotlivých
kluboven si vzali na starost jednotlivě oddíl, smečka a roj. To jsem byl
spokojen pouze s výzdobou klubovny prvního oddílu, jinak to byla docela
slabota. Zavinila to buď nechuť propagovat svoji činnost anebo možná nebylo
co ukazovat. Světlušky se pochlubily alespoň svými kronikami a něco málo
fotkami a kresbami, ale kdybychom do vlčácké klubovny nedonesli alespoň
vývěsky ze Skautského dne. nic moc jiného k vidění by tam nebylo. Neviním
z toho samozřejmě Pepu, ale spíše ty, kteří se na letošním vlčáckém táboře
tak vyčerpali, že budou muset stejně jako v letech minulých nejméně do
června příštího roku sbírat síly na přípravu dalšího tábora. Což je beztak
zase na rok vyčerpá, že nebudou mít na nějakou jinou činnost síly, takže
se stejná písnička bude opakovat dál a dál. Ale vraťme se k výstavě. Na
dvorečku vznikl táborový kruh, zasadil se totem a byl postavený jeden podsadový
stan. No a když bylo hotovo, mohla se výstava zahájit. K tomu došlo v sobotu
18. září a po Šerifově krátkém proslovu mohla Milada Řádková přestřihnout
stuhu ve vratech a tím slavnostně zahájit týden trvající výstavu. Všichni
si ji prohlídli, i když většina, kdo se zahájení účastnili, byli i při
její přípravě a tak již spíše hledali v kronikách a albech staré fotografie,
které byly podnětem ke všeobecnému veselí. V průběhu týdne se střídaly
krojované stráže v průjezdu. Já jsem byl celý první víkend a můžu říci,
že jsem si s některými návštěvníky velice dobře popovídal a hřálo mě u
srdce jako spoluautora, když někdo chválil Almanach. Ještě více mě hřálo
u srdce, když si ho i koupil. No ale týden utekl, přiblížila se neděle
a s ní i konec výstavy. Ta byla po poledni uzavřena a ve velice krátkém
čase ještě ten den sklizena. O tom, že se výstava líbila, svědčí nejeden
zápis v návštěvní knize. Já byl také spokojen a věřím, že nebudu sám. |
