ÚSTŘEDNÍ KOLO - ŘÍČANY
Je 3.
září 1999 7:50. Ostatní lidi školou povinní mají za sebou 15 minut první
hodiny, ale my stojíme s plnými gemami na nádraží. Nás šest: Kuty, Atrei,
Švéd, Tom, Míra a já, náhradník Slezi a doprovod Piškot. Kupujeme jízdenky
a nasedáme do vlaku. Za 20 minut jsme ve Žďáře. Zde pouze přesedáme do
rychlíku, který nás má dopravit do Prahy. Zabíráme 2 kupéčka a středisková
vlajka zabírá chodbičku. V našem kupé hlavně jíme, hrajeme pexeso a
nebo pilujeme skautské znalosti. Chvilku prohlížíme Štěpánovy diapozitivy
z Jamboree. V Praze míříme z nádraží přímo na ústředí. Zde ukládáme batohy
a vyrážíme do ulic. Nejdřív skoukneme fantasy literaturu hned vedle ústředí.
Potom potkáváme Choseho, který prý loni potkal první hlídku z Říčan (promiň
Chose, že to nevyšlo). Potom ještě knížky od Portálu. No a pak jdeme na
Laser game. O tom ale má psát Kuty. Ještě prohlédneme Bonton kvůli Atreiovi.
Kam
dál. Karlův most, Hrad, atd, atd. V 16:00 vyjíždíme do Říčan. Ve čtvrt
jsme tam a pomocí šipek přicházíme k Olivovně. Zde až do večeře vážeme
uzle a poznáváme kytky, stromy a ptáky. Po nezbytném čajovém dýchánku vyrážíme
hrát fotbal. Hrajeme na trávníku před Olivovnou až do tmy. Pak už jdeme
na pokoj. Atreiovi je špatně a tak brzy zhasínáme. Asi o jedenácti přichází
Piškot a oznamuje nespícím, že běžíme osmý. Pak ulehá i on a všichni se
snaží usnout. To se nám daří, ale o půl dvanáctý přichází Strakoničáci
a dělají hodinu bugr. No a pak už spíme až do rána.
SOBOTA
Budí nás
v 6:00, ale protože je snídaně až za půl hodiny, ještě podřimujeme. Atrei
se ze své nevolnosti vyspal a tak poběžíme všichni jako na krajským. Po
snídani se ještě učíme a pak jdeme na nástup. Na něm se dozvídáme, že závod
začíná v devět hodin. My startujeme po půl jedenáctý. Teď dáváme dohromady
kroje a ještě drtíme uzly kvůli rychlosti. Na kontrole krojů si věříme
na nulu. To se bohužel nedaří a první trestný bod dostáváme za příliš nízko
našitou domovenku. Rychle se převlíkneme a jdeme na mapu. Zde jsme si bohužel
nevšimli jedné důležité věci a tak dostáváme 16 tr. bodů. Když ale vidíme,
že hlídky před námi měli i 20 tr. bodů, o trošku veselejší vyrážíme dál.
Na stromech zaváháme jenom na vrbě, ale je to nula. Hned je líp. Na lanové
lávce jde jen o rychlost a tu zvládáme. Za ní po běhu mezi mírně vzrostlou
školkou rozděláváme oheň. Daří se nám to na první sirku, ale provaz bohužel
nepřepalujeme - 6 tr. bodů. Na signalizaci vysíláme docela rychle, a přijímáme
bez chyby a další nula je na světě. Na překvapení poznáváme nejvíce značek
ze všech hlídek. Zde doháníme sedmou hlídku. O pěkný kus cesty dál je uzlování.
Vážeme docela rychle a pouze Tom spletl ambulanťák. Ale už běžíme dál.
Nejdelší úsek cesty běžíme celej, bez zastavení. Na dalším stanovišti poznáváme
kytky. Nakonec jich poznáme pouze šest. O kousek dál je skauting. Nejsou
zde otázky ze Skauta - Junáka, ale docela to jde. Chyby ovšem jsou. Na
znalosti ptactva doháníme znovu sedmou hlídku. (Předtím, když jsme ji doběhli
měla o stanoviště víc. Zabloudili.) Ptáky poznáváme ihned a odbíháme chvíli
po sedmičce. Než doběhneme na zdravovědu, konečně ji předženeme. Na zdravovědě
ošetřujeme rozbitou hlavu a otřes mozku. Po odnosu do cíle ještě zodpovíme
otázky a poslední úkol je splněn. Nasbírali jsme 42,5 tr. Bodů. Vyprávíme
Piškotovi a Slezimu průběh a jdeme se naobědvat. Do večeře ještě střílí
z luku, sledujeme borce na kolech a hrajeme fotbal a hlavně přivítáme Mikyho,
který za námi přijel. Také na ony diáky z Jambo-ree jsme se podívali na
plátně. V devět je nástup. Je už tma a tak měl vůdce svými slovy: "Pohov,
i když pochybuji, že někdo v pozo-ru byl," úplnou pravdu. Také povel: "K
vlajce hleď!" neměl svůj účinek, neboť alespoň já jsem nevěděl kde se vlajka
nachází.
Hned
přecházíme od stožáru k ohništi. Zde jednotlivé hlídky ukazují, co
si připravili. Ať už soutěže, písničky nebo scénky. Na závěr je hrána celá
Dívčí válka. Pak jdeme na pokoj. Ale ne spát. Až do jedné hrajeme pexeso
a pojídáme veškeré sladkosti. A pak už spíme.
NEDĚLE
Ráno je
stejné jako včera. Po snídani balíme věci a akorát kroj necháváme. Ten
si oblíkneme a jdeme na nástup. Výsledky se čtou odzadu. Při každém: "
1. oddíl" se každému zastaví dech, ale kupodivu jsou to oddíly ostatní.
Až šesté místo: "
1. oddíl, středisko Bílý štít." Je to celkem dobré.
Ještě se na stupních vítězů vystřídají 1. až 3. Hlídky skautů i skautek
a pak už je konec. Jedeme domů.Ve Žďáře zkoušíme schopnost květiny změnit
barvu, ale pak už úplně domů. |
