 |
VÝPRAVA - 29. LEDNA |  |
| TKANIČKA |
|
|
VÝPRAVA - 29. LEDNA | |
| TKANIČKA |
|
Budík je strašně nespolehlivá věc. Když byste si chtěli přispat, zvoní
jako pominutý, a když je nějaká důležitá událost (výprava, kurz Krok..),
nezvoní a nezvoní. Naštěstí mé vnitřní hodiny došly k závěru, že je 29.
01. 2000 a vzbudily mě. Po sbalení jsem konečně mohla vyrazit (když máte
výpravu, ruce se vám klepou a oči máte na budíku a když je konečně čas,
vyrazíte jako střela ze dveří a hledáte nejkratší cestu k místu, kde se
máte sejít - klubovna).
K mému překvapení se tam v 9:00 sešlo jen sedm Berušek, tři VS a tři RG. Po té, co si Pubu uvědomila, že má klíče ještě od minulé schůzky u mě, jsem mohla jejími klíči odemknout a vletět do klubovny. Jen tak tak jsem stačila uniknout rozběhnutým Beruškám (myslím, že honily Pubu, ale nevím to jistě), málem mě převálcovaly krovky, jak se těšily, že se na ni pověsí. Po zahájení jsme mohly vyrazit do Koruny na boby. Tam se Berušky dozvěděly, že mají vyléčit rytíře Hada, který v jedné válce přišel o zrak. Jejich prvním úkolem bylo rozdělit se do družstev s tím, že v oslabeném družstvu bude Viky (naše nová VS). Druhý úkol byl dojet v družstvech se spojenými boby co nejdále. No, jedna skupina dojela až do rybníka. A když jsme zjistily, kolik jim dá práce vyškrábat se z rybníka ven, byla z toho další soutěž (vylézt kopeček co nejrychleji - a ono to klouzalo a klouzalo). O kus cesty dál měly Berušky zapřáhnout nejsilnější členy a nejlehčí členy posadit do bobů a pak štafetou oběhnout určený úsek. Po skončení této napínavé soutěže, kde byl jednou vpředu Xík a po druhé Nika, začaly Berušky kvílet, že si chtějí zahrát nějakou oddílovou hru, tak jsme si s nimi zahrály Vyzývanou (o další body ke ztraceným očím rytíře Hada). O cca 300 m dál z nás udělaly Berušky mrtvé rytíře ( zahrabaly nás do sněhu). A jelikož nás bílý hrob trošku víc studil, vyhrabaly jsme se ven a šly vstříc velké sněhové bitvě o to, kdo zachrání Hadovy oči. Zhruba o půl dvanácté se začala stavět opevnění (boby zpevněné sněhem) a střelivo (sněhové koule), které se ve 12:00 velmi dobře uplatnily. Pár přesných zásahů a nepřátelské vojsko začalo ztrácet sílu a to už bylo pro Viky jednoduché sestřelit vlajku (sestřelená vlajka = porážka). Po velké bitvě se mi povedlo vyúčtovat si to s Žofkou (vycpala jsem ji sněhem). A pak jsme se jako vítězové odebraly hledat Hadovy oči (byly to hezké korálky). V klubovněNo možná víte, že putujeme s Lamarem po Československu. Za otázky, které nám byly pokládány jsme dostaly Km do mapy. Naše družstvo s převahou vyhrálo. Pak se popřálo Žofce k svátku (pro ty co neví, že Žofka je v kalendáři, tak je, ale v psím, a šlo se hrát divadlo a malovat kulisy na Divadelní šestku 2000. Pak už se jen uklízelo a šlo se domů. |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |