CO SE DĚJE NA FRONTĚ
	ZDENY

 

Tak by se měla jmenovat nová rubrika Okénka. Podnětem pro její vznik byl Piškot, který učinil zásadní změnu ve svém životě a nástup na vojnu byl (bude) jedním z důsledků.      Monti zajásal, že konečně někdo z jeho zástupců okusí vojenské prostřední, rodiče pochopitelně příliš nezajásali, ale co nadělají. Já jsem také nezajásal, protože si nedovedu představit jak to tady ve Městě bude vypadat. Většinou jsme se s Piškotem vídali dvakrát až třikrát denně a teď najednou nic. No změní se toho dost. Ale konečně bude Monti moci dokázat v praxi, jak to s těmi zástupci funguje a že když jeden vypadne, tak že na jeho místo přijde jinej a nic se neděje (Montiho oblíbená přednáška na čekatelských kurzech).      Nicméně jsme se shodli, že si Piškot vybral ten nejnevhodnější termín. Monti s Marcelou teď mají dost práce s Terezkou (svou dcerou), já tento rok končím ve škole a chystám se na absolutorium a Piškot si v klidu odjede. No, i když v klidu moc ne, dřívější nadšení už ho pomalu opouští a stále více si uvědomuje o co všechno přijde.      Ale kdo ví jak to všechno dopadne. Ozývají se hlasy, že až zase Piškota chytne vetřelec a začne pajdat se svým oblíbeným nohozadkovým svalem, tak ho natotata pošlou domů. Zatím s tím moc nepočítá a má seznam, jaké akce ještě stihne, jaké ne a plánuje dovolenou na tábor, zimní táboření atd.      Na svou roční misi vyráží 3. 4. 2000, jeho mateřská posádka je ve Vyškově, ale první tři měsíce stráví na výcviku v Jincích (poblíž Příbrami) pravděpodobně u průzkumníků. Potom by měl nastoupit do poddůstojnické školy. Kdo zná Piškota a jeho vztah ke škole, tak jistě chápe proč se Monti po této zprávě smál asi pět minut. On totiž zná Piškotův vztah ke škole a jako bývalý voják z povolání zná i výuku v poddůstojnických školách.      Další z věcí, které Piškotovi kalí radost, jsou zprávy o neutěšeném stavu naší armády.      S blížícím se třetím dubnem si Piškot čím dál více užívá života, navštěvuje kina atd. Každopádně doma jej zastihnu spíše náhodou.      Změnou související s Piškotovým odchodem je i převedení Tea do pracovního kruhu a to do řad programových. To aby Tesis nebylo při chystání tábora smutno.      Tvorbu dalších čísel Okénka budu mít na starosti já, ale před prázdninama bych to moc neviděl. Naše plány o bikerských akcích budeme taky muset zrealizovat jen s Mládětem.      Ale neberme to jako tragédii, vždyť se budeme s Piškotem vídat asi jako s Mikym, který z vejšky taky nejezdí moc často.      V této rubrice by měl Piškot v dalších číslech podrobně popsat, jak to na takové vojně probíhá. Věřím, že skauti a roveři (budoucí vojáci) uvítají tyto informace a budou tak lépe vědět co je čeká.      Takže pozor!      Rozchod!

 

zpět na titulní stranu

 

na index článků