19.
února 2000
Letošní country bál pro mě začal již v pátek, a to proto, že jsem nacvičovala
jako předtanečnice, ale to nevím, jestli to tady můžu říkat, ale co, tak
se to někdo dozví no. Všechno vlastně začalo poté, co se dovalil ve svém
autíčku Zdeny s Mikym a až se sešlo o trochu víc kluků, protože jsme tam
byly samý baby (holky, aby si někdo nemyslel, že je to anglicky dítě).
Potom pod vedením Květy jsme teda nacvičili pár tanců a mohlo se začít
pořádně pařit a jelikož už tam měl Zdeny i svou věž, tak se poslouchaly
ty nejlepší písničky. Taky jsme asi do půl třetí pařili dostihy a sázky,
které s sebou přinesl Piškot, který zrovna přijel z Prahy a doma se ukázal
tak asi na 5 možná 10 minut. Bylo to docela dobrý, protože jsme to vyhráli
(hrálo se po dvojicích). Jelikož jsme museli v sobotu vstávat asi tak o
půl sedmý, tak jsme to radši rychle sbalili a šli spát.
Ráno bylo nejhorší asi probuzení a potom ta ranní zima. Najedli jsme se
a potom jsme začali uklízet naše letiště na spaní. Padla asi desátá hodina
a najednou bylo v KD v Pohledci takového lidu, že jsme nikdo z nás nevěděli
kam dřív skočit, abychom nikoho nezašlápli. Ještě musím podotknout, že
holky z pohledeckýho oddílu prvně připravovaly výborný guláš, který jsem
já teda neochutnala, ale když chutnal našemu Breptovi, tak musel být opravdu
skvělej.
Všichni jsme se naučili zase pár nových tanců a ze všeho nejvíc se asi
všem líbila "tombola", která byla letos opravdu velmi bohatá. Sice nevím,
jestli to někde Jíťa "ukradla", ale určitě se všichni výborně pobavili,
když si mohli poslechnout Piškotovo zklámání pokaždé, když Jíťa vytáhla
špatný lístek nebo zase naopak jeho radost, když si myslel, že vyhrál svůj
vytoužený plakát "Plán Kačerova" a ono to číslo dobré nebylo.
Nejvíc cen si z letošního country bálu odnesl sice Pepíno a ostatní, co
nic nevyhráli nebyli smutní, ale odcházeli s krásným pocitem (někdo teda
jel autem) do N. M. n. M. do kina na film "Všichni moji blízcí," kde měl
hrát Atrei židovského synka. |
