Když se konečně po dlouhé době objevila ve vývěsce pozvánka na premiéru
filmu z loňského zimního tábora 1. oddílu Naděje, stálo na ní, že kdo chce
tento snímek shlédnout, musí být oblečen ve společenském. Všichni si mysleli,
že to jsou jen těžký humory. Ale tvůrci filmu a organizátoři akce (z důvodu
případné skryté reklamy nebudu jmenovat název oné tvůrčí firmy (oni se
stejné určitě pochlubí sami)) mysleli onu podmínku smrtelně vážně a stejně
vážně i tato akce 20. 2. roku 2000 proběhla. Pomineme-li drobné filmovací
akce, které premiéře předcházeli a některé pytlovinky (ovšem důležité)
jako např. příprava videa, topení v kamnech nebo leštění skleniček, mohli
bychom říct, že jsme byli svědky nezapomenutelné premiéry, kterou by nám
záviděli i v Hollywoodu:
Těsně před začátkem promítání se začal sál plnit dámami ve skvostných róbách
a gentlemany ve fraku s bílým karafiátem na klopě. Za dohledu všudypřítomné
kamery, došlo asi v 14:10 (v lepší společnosti se toleruje i 15 minut zpoždění)
ke slavnostnímu zahájení. Tvůrci filmu (mimochodem určitě nominováni
na Oscara) všechny hosty náležitě přivítali a seznámili je s novým snímkem.
Za potlesku publika vystoupil i kmotr kazety, který pronesl velmi působivou
řeč a kazetu pokřtil. Ještě následoval přípitek, ale to se již v sále setmělo
a dlouho očekávaný film se rozběhl. Chvíle údivu a nádherného střihu a
skvostně vybrané a nahrané hudby střídaly výbuchy smíchu reagující na scény,
které jsme už dlouho mohli vidět jen v našich vzpomínkách.
Potlesk na konci filmu nebral konce, a tak tvůrci ještě přidali perličku,
něco na způsob "Film o filmu" aneb jak to vlastně všechno vzniklo. Po vlastním
promítání přišela na řadu konverzace, při které jste mohli vidět hloučky
hostů popíjejících lahodný mok a diskutujících nad právě shlédnutým filmem
a samozřejmě všudypřítomného fotoreportéra, který fotil, fotil a fotil.
O úspěšnosti nové kazety svědčil i závěrečný prodej, při kterém se tvůrcům
onoho skvostu rozběhly kazety z rukou tak rychle, že se stále snažili tvářit
skromně a nepřekvapeně.
Ten, kdo se této významné společenské premiéry nezúčastnil může jen hořce
litovat a doufat, že ještě někdy proběhne podobná stejně úspěšná a společensky
uznávaná akce.
Tesis
Už jste si asi všimli, že v Okénku se občas vyskytnou dva články na stejné
téma. Jedním z dalších důvodů, jak se to může stát je i tento: Po skončení
akce někomu zadáte článek. Ovšem až nastane čas článek převzít, zapomenete,
komu že jste ho zadali. Proto rychle poprosíte další osobu, aby ho dopsala.
Jakmile je další článek hotov, zjistíte prvního autora a hned máte
články dva.
Stejně tak tomu je i v tomto případě, ale jako vždy, nic se neděje a pokud
máte ještě zájem, můžete se o premiéře něco dozvědět i z trochu jiného
pohledu, pohledu Čiky.
Nevím vlastně jak tenhle článek pořádně začít. No, prostě naši roveři si
prostě řekli, proč neudělat jednu takovou neobvyklou akci, jako byla např.
100. oddílovka. A proto jsme se v 16:00 mohli my holky v krásných "šatech
a sukních" a kluci v krásných oblecích sejít v klubovně u jednoho z nejlepších
filmů, jehož výroba trvala asi ze všech nejdéle. Ano, hádáte správně, byl
to "Tábor v lese Faunů". Před samou premiérou nás navštívil také člověk
od Bontonu, myslím, že se šel podívat na nějakou tu premiéru. Samozřejmě
se to neobešlo bez křestu, kde kmotrem této kazety se stal hudební houslový
virtuos Pavel Mlynář a bez uvítání od těch dobře známých MPZ. Po slavnostním
přípitku jsme mohli zhlédnout ten samotný snímek, kde jsme si oživili krásné
vzpomínky. Pán od Bontonu nám spolu s Atreiem řekl, že tohle opravdu bere
a hned se chtěl domluvit na ceně. Tohle všechno bylo zamluveno nebo spíše
zafoceno závěrečným fotem. Musím říct, že vyfotografovat se se samotným
pánem od Bontonu nebo mafiánem z Itálie to už jedno byl velmi příjemný
zážitek a doufám, že nás brzy bude čekat další taková podobná akce. Nevím
sice kolik práce dalo tento film zpracovat, ale určitě nikdo nezapomene
na ten konec kazety, kde se "fingovaně" natáčelo u Montiho v práci. Tento
kousek však na ostatních kazetách určených k prodeji a veřejnému použití
neuvidíte, protože se jedná o zcela soukromou věc našich programových vedoucích.
Čiky
|