2. táborový den - Berušky

Probuzení obstaral Atty tradičně svým klarinetem a to asi ve stejném okamžiku, kdy jsem nad táborem přebíral expres poštu od pošťáka Dušana. Vlastně to zatím ještě nebyla pošta, ale poštovní schránka č. 1 – a tou se opět výrobce předvedl: na obou větších stranách fotka šíleného Attyho s komentářem (ten si přečtete na návštěvním dni :)) a na jedné kratší straně vytisklé fotečky ze včerejšího dne společně s přiloženým vytištěným článkem – tak, aby si i táborníci mohli o volných chvílích přečíst, jak je pomlouvám. Takže poštovní schránka naprosto luxusní a dopisy se do ní jen hrnou – však uvidíte. Připomínám, že dopisy, které děti posílají bez známek jsou k vyzvednutí v K3 sportu v Novém Městě – stačí říct vaše jméno, no a dopisy se známkou putují do poštovní schránky. Opět expresnímu pošťákovi velice děkujeme.
Ale zpět k tábořícím – rozcvičku s Attym přežil každý a vydanou energii jsme doplnili z cornflekové snídaně. Nástup také přežil každý a bylo na něm objasněno letošní hodnocení úklidu stanů. Kdo bude mít celý den nejhezčí stan, dostane na dalších 24 hodin do držení poctu čistoty – tedy roztomilého plyšového a chrochtajícího čuníka :). Uvidíme, kdo jej získá jako první.
Ale nástup uběhl jako voda a bylo na čase pokročit v cestování. Marco Pólo se nás rozhodl vzít na audienci k císařskému dvoru. Natrénovali jsme tedy slušné chování a různé ty čínské zdvořilosti a mohli předstoupit před císařovnu. Ta nám byla (kupodivu) nakloněna a nabídla, že můžeme s Marcem cestovat dále. Ale protože se ukázalo, že má namířeno někam na sever do zimy, s díky jsme odmítli a rozhodli se, že budeme cestovat sami.
Toliko asi pro dnešek ohledně cestování, ale i další program souvisel s Čínou – znáte čínské draky, ne?
Tak právě draky holky vyráběly pod vedením Attyho ve druhém programu. Mezi námi – to byla Attyho demonstrace holkám, že drak opravdu lze vyrobit. Protože celý rok slýchal, že to nejde a že to na družinovkách dělat nebudou. No uvidíme, jak se zadaří, kostry (draků) zatím vypadají slibně.
K obídku jsme si pošmákli (jak jinak) než na číně s rýží – a baštili jsme ji klasickými čínskými hůlkami. Potom nás opustily tři lovkyně zkoušky Tři kapky rosy – jmenovitě Pája, Barča S. a Ťíťa – jejich první úkol byl vydržet 6 hodin o samotě (na dosah píšťalky).
A konečně tu jsou slibované odborky – hodně je letos zdravotnic, které vede Maky, tanečnic s Čegi, houbařek s Áňou a já jsem „vyfasoval“ dvě odvážné plavkyně – Aničku a Káťu, se kterými jsme vyjeli na koupaliště v Řečici. Voda nebyla tak studená, jak jsme si mysleli a tak jsme zkoušeli 2 body odborky – a to uplavat 100 m jakýmkoliv stylem a 2 minuty šlapání vody. Úspěšně se zadařilo zatím Aničce.
Aby toho vzdělávání nebylo málo, učili jsme se v dalším programu opět něco ze zdravovědy. Jakpak postupovat, když najdeme někoho v bezvědomí? Věděli byste, rodiče? Musím říct, že holky toho věděly dost. Vic, než jedna třída pražského gymnázia, se kterou jsme zdravovědu také probírali.
Zejména Móňa, Linďa a Danielka mají velký přehled a možná bych se jimi nechal i zachraňovat. No, kdyby nic nezabralo, tak věřím, že by Danielka dotyčného z bezvědomí „vymluvila“ – s její vyřídilkou naprosto bez problémů :).
Poslední předvečeřový program byl věnován přípravě divadla, o kterém se asi dozvíte jindy a jinak.
No a teď už holky sedí u ohně, zpívají za doprovodu kytary, na kterou nám přijela zahrát Pubu v doprovodu Kangy a Džeký – nebo naopak, Atty? :)
Já se zatím snažím dohnat manko dnešního dne, protože byl opravdu hektický: nakoupit, přivézt milión zapomenutých věcí (a půl milionu jich zapomenout přivézt), vykopat odpadovku, dodělat táborové hospodaření, jet do Řečice na koupaliště s plavkyněmi, vést program o první pomoci, napsat článek a navíc se snažit být na všech programech a čerpat inspiraci na psaní a fotit. Uf, uf, je to trochu dřina.
Dnešní den ve faktech:
Vlajková četa: roveři
Pomoc v kuchyni: Maky + Pája + Andrejka
Noční hlídky: Simča, Eliška, Kristýnka a Anička O – za doprovodu Attyho a Terky
Jídla: Cornflaky, houska s rajčteme, výborná čína, buchta s jablkem, těstovinový salát – taktéž výborný
Úrazy: žádné, pouze jedno klíště
Nálada: výborná
Počasí: slunečně mračné s větrem a pár kapkami navečer
První šťastný majitel pořádného čuníka: po těsném boji zvítězila Móňa

Tak, myslím, že pro dnešek by to stačilo, jdu se rychle přidat ke zpívání. Nesmíme přece vás, rodiče, moc rozmazlovat a líčit vše do detailů :).
Ještě malá prosba – toto zpravodajství můžeme provozovat díky elektrocentrále, kterou nám půjčil oddíl. Ten ale odjíždí o víkendu na svůj tábor, kam si ji potom odveze. Kdyby jste tedy někdo náhodou měl elektrocentrálu doma a byl ochoten nám ji na poslední týden zapůjčit, byli bychom vděční a článečky si asi (snad) udrží svou frekvenci, tzn. 1x denně.
Děkujeme. Dobrou noc.