4. táborový den - Berušky

Ráno pro mne začíná probuzením (jak jinak), odemčením srubu, uchopením krabice s dopisy a cestou na silnici naproti panu řediteli firmy Horváth-ex :). Dnes po kouknutí do auta na zadní sedadlo dodávám, zda už byl na rodinném nákupu nebo co to je za spousty věcí. Odpovědí mi byl smích a poznámka, že si mám vzít příště pomocníka. A opravdu, všechno co jsem viděl bylo „příslušenství“ ke krabici s dopisy – nějaká ta karimatka, boty a hlavně buchty – dokonce od dvou maminek. Takže děkujeme Zítkům a Dostálům, už se těšíme na svačinu.
Po návratu jsem ještě stihnul odchod na rozcvičku a pomalé a příjemné protažení.
Ale od té doby se mi lepila smůla na paty. Ke snídani byly jogurty a když Maky postavila prázdný kelímek na stůl s tím, že zakládá kelímkovou pyramidu, napadlo mě založit konkurenční. No a jak asi tušíte, docela jsem to projel, protože víc snídaňářů se přidalo na její stranu. No nic, příště to bude určitě přesně naopak.
Dalším incidentem, ze kterého jsem nevyšel úplně vítězně, bylo čištění zubů, kdy mne napadlo jen tak z nudy lehounce postříkat vodou Dáňu. No to jsem si dal! Po 5-ti minutách svorné beruščí spolupráce jsem byl jak vodník a tak jsem raději vyrazil do města na nákupy.
Mezi tím, se holky setkaly s čínskou dívkou Mulan, která bude pro náš příběh velice důležitá – ale to ještě nikdo neví, takže pšššt…… Dívka je velice chudá, ale krásná a uchází se o ní jeden slizký, nehezký a bohatý nápadník jménem Čung-hej. Poznávání života v typické čínské vesnici holky tak bavilo, že se naučily dokonce i pár znaků čínského písma a zapojily se i do rybolovu. Tím pomohly Mulán i si trochu přivydělat, za což jim byla vděčná. Bohužel dopoledne nikdo nefotil, takže vy čínskou vesnici a Mulán (zatím) neuvidíte.

Jinak nesmím zapomenout napsat, že dnešním dnem byla vyhlášena vosám válka a Atty, který měl dnes službu v kuchyni se toho ujal velice zodpovědně – líčil pasti, pozoroval , kde se nejvíce zdržují a co jim chutná – no věřím, že se už vos nemusíme obávat.
Za zmínku také stojí předobědová vodní bitka, která se strhla v třicetistupňovém vedru u jezírka před kuchyní. Do boje byly povolány všechny petláhve, ze kterých se dalo jen trochu stříkat. Bitva to byla veliká a velice důležité místo v ní měl (ač nedobrovolné) i Atty. Ale nemyslete si, holky. Naše chlapská chvíle přijde, my se utiskovat nenecháme! Na zbrojení se už pracuje….!
Po poledním klidu se část tábora vydala na smůlu na výrobu loučí, kterými bude zapálen slibový táborák a druhá část, složená z nováčků měla s Attym povídání jako přípravu na slib.
Protože vedro bylo nesnesitelné, osedlali jsme kola a vyrazili na první táborovou koupačku na Luž. To byla cesta! Jestli někdy někdo pojedete s beruškami na kolo, tak se připravte, že to není jen tak. Podle jedné jedete hrozně pomalu, podle druhého ještě pomaleji a podle třetí je prostě vedete úplně pitomou cestou :). Nicméně i přes tyto obtíže jsme dojeli k vytouženému cíli, bohužel právě v okamžiku, kdy se začalo zatahovat, zesílil vítr a v dálce to vypadalo na déšť.
Tábor se okamžitě rozdělil na dvě skupiny – z nichž jedna (větší) odmítala odjet, dokud se nevykoupe a druhá se chtěla raději vrátit hned.
Skupinu cachtoňů vyhnalo z vody až vzdálené zahřmění, ale i tak jsme stihli dojet až do tábora včas (samozřejmě opět hrozně, šíleně, nudně pomalu :)).
Už to vypadalo, že se nám bouřka vyhne, protože těm pár kapkám, které spadly se nedal říkat déšť, když v tom to přišlo. Rozcedilo se a po nějaké době začaly do plachet bubnovat kusy něčeho bílého a celkem velkého. A jak prohlásila jedna Beruška: „Jé, to je hezkýýý a ani to nevypadá jako kroupy. To vypadá jako kousky ledu.“
Tuto chvíli jsme přečkali společně v jídelně a nejtěžší bylo přesvědčit holky, ať nevybíhají na déšť si kroupy sbírat.
Na večerní nástup, který byl stejně jako ranní, veden Čegi, bylo už hezky a nepršelo. Což se ovšem změnilo hned v zápětí. Atty se totiž rozhodl pro hloubkovou kontrolu stanů a tak holkám přišel další déšť vhod, protože z Attyho rozhodnutí sešlo. Ale některé známé existence nezklamaly ani dnes a známkování pořádku se dostalo občas k poměrně vysokým číslům. Ovšem máme zde i čistotné berušky – skoro stejně čistotné jako čuníky – a dnes připadl čuník Barči J. Míša se s ním jen těžko loučila a teď prý neví, s kým si bude povídat :).
Večerní program se odehrával v jídelně pod vedením Attyho. Zpívalo se a zkoušely různé muzikantské a zpěvácké hříčky. Tady ze srubu se to moc hezky poslouchalo. Teď už nás čekají jenom večerní rituály v čajovně a jde se spát.

Dnešní den ve faktech:
Mandarín (vedoucí) dne: Terka
Vlajková četa: Kristýnka, Ťíťa, Eliška, Áďa
Pomoc v kuchyni: Atty + Linďa + Káťa
Noční hlídky: Michalka, Barča J. – za doprovodu Maky
Jídla: jogurt + houska, šáteček , polévka + fazole, houska + banán, chléb + rybičková pomazánka
Úrazy: vosí štípnutí, bolest hlavy
Nálada: výborná dnes téměř vůbec neplačtivá
Počasí: horko, bouřka, déšť ale teplo
Další šťastný majitel pořádného čuníka: Barča J.