8. táborový den - Berušky

Holky sice vykukovaly už před sedmou, ale klid na tábořišti vydržel. Expresní službou Horváth-ex dorazil mimo jiné i dortík pro Aničku Obrovou k svátku, který jsme si poctivě rozdělili a byl výborný – jen při porcování jsme se trochu zapotili :). Mimo této dobrůtky dorazila i přáníčka pro všechny Aničky od neznámého odesilatele – milé překvapení.
V prvním programu se holky fintily a naučily se výrobu náušnic – opravdu je to hodně chytlo.
Ale ve druhém programu už jsme byli zpět v kruté realitě Číny – Čung- hej nám ukradl vejce! Vejce, které mohlo být dračí a tudíž nám zajistit velkou sílu. Holky ho sice pronásledovaly, plížily se, šátkovaly jako o život, ale bohužel unikl. Podařilo se jej zastavit a vejce mu odebrat až v dalším programu po obídku. Obídek byl opravdu nedělní = vynikající, protože byly řízky! Mňam!
Nesmím zapomenout zmínit, že dnes došlo k výměně kuchařek a místo Áni teď opanovala její mamka, Magda. Takže se oprávněně těšíme na další dobrůtky.
Dobrůtky nabízela i Pája v programu věnovanému odborkám, protože v rámci odborky Vaření chodila po táboře s tácem a nabízela nám vlastnoručně vyrobené jednohubky.
Ale programem dne, byl program podvečerní, čili pátý. Nejdříve to vypadalo jako obyčejná vyjížďka na kolech ke Sklenskému rybníku, ale těsně před odjezdem nás napadlo zavolat k Tulisům do Radešína, jestli by nebyli proti četnější a hlučnější návštěvě, která by jim okoukla koně.
Proti naštěstí nebyli, takže jsme vyrazili přes Bohdalec na polní cestu ke Skleňáku. Tam se odpojila Simča, kterou pozlobilo kolo (opravíme zítra) a Eliška, které se špatně jelo – dorazila s nimi zpět Bája.
My ostatní dorazili až k vodě, kde holky uzavřely s Attym sázku, že nevjede na kole po pás do vody. Atty vjel a holky mu budou do konce tábora mýt ešus po každém jídle :).
Ale to hlavní nás čekalo opravdu v Radešíně. Nejen, že jsme se mohli na koně podívat a pohladit si je, ale každý kdo chtěl se mohl svézt. No, když napíšu, že byly holky nadšené, tak to nevystihne pravý stav věci. Nevěděly, jestli dříve drbat australského honáckého psa – Bucha nebo koně. A když ho ještě mohly nakrmit, tak to byl prostě vrchol nadšení. Jen tak, tak, jsme odolali žádostem na další jízdy na koni a i tak jsme dorazili na večeři až před osmou. Ale vyjížďka to byla úžasná, pěknou přírodou za svitu podvečerních paprsků sluníčka – to se to krásně jelo a najeli jsme 17 km. Největší dík patří Tulisovým, za ochotu a koníkovi a Buchovi za trpělivost :). Díky!
Po návratu nás Magda přivítala výbornými nudlemi se zeleninou, kterých jsme se totálně přejedli.
Časový posun dokázal to, že než se ukončil nástup (kde se také řešila kauza s fatálním dennodenním úbytkem toaletního papíru!), byl čas na večerní rituály a jítí do hajan. Jediné, které nezalezly do spacáku, byly odvážlivkyně lovící poslední ze tří kapek rosy – odvahu. Tedy Bára S., Tíťa a Pája. A už teď vám mohu říct, že všechny uspěly a každá zvlášť došla do nočního lesa pro důkaz odvahy.
No nic, je čas jít chrupčit, spánek je zde cenná deviza a energie v notebooku také, takže jen upozorním, že fotogalerie Okénka obsahuje zase spoustu nových táborových fotek a adresa zubik09@centrum.cz, zase nějaké to nové videjko.
Dobrou.
Dnešní den ve faktech:
Mandarín (vedoucí) dne: Eliška
Vlajková četa: Kristýnka, Ťíťa, Áďa, Eliška
Pomoc v kuchyni: Barča J. + Míša + Terka
Noční hlídky: Kristýnka, Simča H. s Terkou, Anička O., Eliša s Maky
Jídla: chléb se sýrem + dort, jablko + pečivo, polévka + řízky, meloun + houska + buchta, nudle se zeleninou
Úrazy: štípnutí, pohmožděné zápěstí, natažený sval
Nálada: ještě ukřičenější (za to může to spaní až do 8!)
Počasí: ráno zataženo, potom téměř jasno
Další šťastný majitel pořádného čuníka: bohužel jsem neobhájil – vyhrála ho Linďa