7. táborový den - Vlčata

Ták dneska to bylo takové jiné… pěkně jsem si vstal až v 10 … nebo spíš jsem byl probuzen Pubu, která se zrovna snažila zahrabat svoje auto v naší rozblácené příjezdové cestě. I když byla upozorněna : Pubu nesmíš… nesmíš!!! ale bylo to prd platný… tak jsem jí pomohl přenosit věci do stanu a šel na snídani. Děti byly pěkně na výpravě… tak jsem si řekl, že si překreslím plán na Osadníky … co se budou hrát v šestém programu. Ale ejhle tohle auto… dětské hlasy… co to?Vylezl brácha, že prej začalo pršet, tak si to trochu zkrátili =) a přivezli děti autem, aby naše chudinky nepromokly. Hnedka mě zasypaly zážitky, co se jim stalo, kde byly, s kým byly … blablabla, prostě děti, znáte je.
Pubu si přivezla s sebou svoji kytaru, ale má takovou pěknou … epiphone ne jak ta moje :D tak jsem udělal smutný očka… moje srdce zajásalo, když mi řekla, že si ju můžu půjčit… jsem byl happy jak malý děcko v cukrárně. Pak nám čas dospěl ke třetímu programu, což byla Jackova dívčí válka. Ze začátku nás navnadila krásná scénka, kde slovanská žena (Tkanička) odmítla slovanskému muži (Jackovi) uvařit, uklidit, vyprat a hromadu dalších samozřejmostí. Sebrala si zástěru, vařečku, nůž za pas … a šla do války… no a co chlap sám doma… přece neumře hlady… tak děti nosily šišky a dřevo do kuchyně, aby bylo čím pod tím hrncem zatopit. A když byla ta papů uvařená, tak hurá na první várku praní =) děti dostaly lavory, mýdlo, instruktáž ,jak kterak vyprat.. a začaly kouzlit v bublinkových lázních. Však ono jim to neuškodí, alespoň si opláchly ty svoje trička a ručičky od bláta :D, aby je vůbec pak maminky poznaly. Po těžké práci si děti nacpaly pupíčky banánem a rohlíkem a šlo se na ovci. OVCE = nejoblíbenější program roverů =) je to program , kde se člověk vyvalí do spacáku… a nic ho nemusím zajímat no prostě pohodička.
Kluci stříleli za vzduchovek ,na 30 metrů se trefíme do víčka od pet flašky , heč. Já s Jackem jsme si udělali takovou malou posilovnu, ale teď mě bolí ruce jsme to nějak přehnali, ale děcka z toho měli radost, tak alespoň něco. Pak další ládování a hurá na Tkaniččin program without trace… název je z toho super seriálu, ale hra byla mnohem lepší však Tkanička to ani jinak neumí. Hra spočívala v tom, že jak byly děcka na výpravě, tak Libuše umřela… Václav někam odešel… No já nejsem ten pravej, kdo by měl psát o tomhle programu… páč jsem celej program seděl nad táborem a cpal se borůvkama, ale viděl jsem tam super čmeláka… lítal z květu na květ… byla to docela sranda =) dráždil jsem ho klacíkem. Nade mnou si cvrkotaly dvě hrdličky( Vářa a jeho slečna Evička).
Tak po hodině a půl cpaním se borůvkama a házení šišek do obilí, konečně přiběhly děti s tím, že mám táhnout na českej trůn… a jestli nepůjdu hned, tak že uvidím. Sklopil jsem uši a mazal jsem vládnout. Pak následovala luxusní večeře =) litr krupičné kaše a kilo cukru a granka + máslo hmmm … nepochopím jak se to do mě mohlo vejít, ale úspěšně jsem to do sebe natlačil a šel si připravit svůj program. Osadníky. Měl jsem připravenej takovej super plán, kreslil jsem ho za pomocí mé úžasné přítelkyně : Po půl hodině vysvětlování jsem to vzdal a započali jsme první hru kupodivu to děcka pochopily. Buď to bylo mojí úžasnou schopností vysvětlovat, nebo ty vaše ratolesti jsou opravdu chytří… tak jsme hráli, hráli, ale nedohráli.. tož jsem to sbalil do ruličky a dohrajem to jindy, když jsem se s tím dělal.
S děckama jsme si pak zazpívali večerku : zapadl denní slunka svit… z lesa klíč, spadl míč a nahnali jsme je do stanů. Pak jsme s klukama v tépé zapálili oheň a já dostal takovej špatnej pocit, takovej ,že se něco stane, že bude přepad. Jelikož je teď okolo jedný, tak nemůžu říct, že nebude, ale můj špatnej pocit se asi nevyplní =) doufám… Nechtěl bych běhat po lese a nahánět partu nějakých bláznů, kterejm se nechtělo spát. Na hlídce jsme s Jackem prověřili všechno od školy až po ženský, prostřídali se s Perníčkem a Fildou na hlídce a mazali hajat. Byl to náročnej den, ale zítra to bude vpohodě.