11. táborový den oddílu - středa

Kolikrát nás za ty roky táboření s klukama napadlo, jaké by to bylo tábořit celé prázdniny. Na táboře neřešíte hlouposti, nehádáte se s nikým, téměř vždy je dobrá nálada a hlavně je kolem vás pořád spousta super kamarádů. No nechme fantazírování a doufejme, že si tu druhou polovinu také krásně užijeme a že bude ubíhat co nejpomaleji.
První program dnešního dne byly tzv. velkokluby –tzn., že trvají celý program a stihneme toho na nich více probrat, vyzkoušet a vysvětlit. Jaké typy velkoklubů tedy máme? Je to taneční klub, vázané stavby, fotografický a první pomoc.
Jako šéf klubu pro první pomoc musím říct, že mě první setkání s „mým členstvem“ potěšilo, protože holky (Ivka, Peťa, Máří a Míša) toho opravdu hodně znají a umí. Protrénovali jsme pár rychlých a nečekaných akcí jako tepenné krvácení a zástava dechu a poslechli nahrávku z dispečinku záchranné služby. Program tak rychle utekl, že potrápit Andulu (tedy resuscitační loutku) zvládla jen Máří – a opravdu velice úspěšně, ale kluby nás čekají ještě několikrát, takže nemusíme zoufat. Také když už tuto pomůcku máme, tak jsem si u Tea vyžadonil svolení, aby každý člen tábora musel povinně odresuscitovat 10 minut, jak jen bude čas, tak se těšme.
V klubu vázaných staveb začali se stavbou věže zvané přesýpací hodiny – uvidíme, jak se jim povede. Materiálu mají připraveného dost a pod vedením Tea budou určitě úspěšní. Klub si vybrali tito: Budu, Krtek, Veverka, Bebe, Honza,
Fotografický klub vede Tesák a pro svou realizaci si ho vybrali tito táborníci: Brasy, Martin, Standa, Goofy, Vesy. Dali jsme dohromady všechny foťáky v táboře a tak díky tomu, může každý ze zájemců prakticky zkoušet vše, co jim Tesák na „hodině“ vysvětlí. A na výsledcích je znát, že se kluci lepší.
Posledním klubem je Lakyho taneční a „dencí“ v něm tito: Hermi, Bugi, Orloj, Bizi, Luděk, Putin, Marťa a občas do počtu i stejda Horník. Náplní kloubu byly zatím tyto tance: valčík, polka, walz, čača, jive (džajv).

Kluby máme za sebou a můžeme pod vedením Hombrého na audienci k indiánům kmene Zpátečníků. Je to velice zajímavý úkaz, který je po staletí v jejich kmeni. Soustředí se totiž tak moc na boj, že všechny ostatní činnosti kromě boje dělají opačně. Už na rozcvičce jsme byli trochu zmateni, když jeden z jejich kmene předcvičoval a cvičil protichůdně oproti svým slovům.
No, s Hombrém jsme došli na hráz rybníka, kde se právě tři z jejich kmene chystali koupat. No a tak jak to Zpátečníci dělají, nejdříve se na břehu osušili a potom vlezli do vody, kde si navzájem vodou „sušili“ záda a libovali si, jak je brrrr, krásně studená.
Jejich umění v boji nám rozhodně stojí za to, je přesvědčit, aby se k nám přidali a tak jsme postoupili martýrium vysvětlování a odpovídali jsme na dotěrné Zpátečnické dotazy: „Proč jste odešli? Co po nás nechcete?“ atd.
Jak už to u dobrosrdečných indiánů velkých plání bývá, nakonec souhlasně zakroutili hlavami :). A slíbili, že se k nám nepřidají a že nemají podmínky. Tu nepodmínku jsme plnili hned v zápětí. Každá družina musela postavit malé modlitební místo, kam Zpátečníci chodí na poradu s Velkým duchem. Fígl byl v tom, že jen jeden člen družiny věděl, jak má toto místo vypadat a od vzorové stavby nosil stavební materiál druhému členovi družiny, který byl pro změnu slepý. Chudák slepý předával materiál třetímu z družiny, který dle jeho slovních instrukcí stavěl modlitební místo. Hra byla prověřovala schopnost družiny komunikovat mezi sebou za stížených podmínek – výsledky byly tudíž zajímavé. Dobrou zprávou je, že Zpátečníkům to stačilo a byli spokojeni.
V poledním klidu jsem vytahal ve zdravoťáku asi 5 klíšťat – vypadá to, že si zakládáme malou farmu. Dnešní den byl zatím rekordním a doufám, že nikdo nehodlá trhat rekordy.
Stěží nám slehl oběd (skvělá rajská - a dokonce i zbylo – to bude mít noční hlídka radost) a už nás tentokrát Laky vyhnal do lesa na návštěvu zpátečnických modlitebních míst – ať už všichni konečně víme, jak správně vypadají. Běhalo se po okruhu, kde změna ve značení fáborky znamenala i změnu ve způsobu přemisťování – běh po zadu, raci, běh po předu. Bylo vidět, že je oddíl už za těch deset předchozích dnů zvyklý na námahu, protože oproti předpokladům přežili tuto „vorvávačku“ bez větších traumat.
Díky tomu, že tak krásně pohodově zvládli tento běh lesem si je Zpátečníci troufli otestovat v boji. Velký náčelník (asi Zpátečka :)) je vyzval k cvičnému boji na nedalekém lesním pahorku. Tam se tyčil vysutý most končící v prázdnotě u bizoní lebky – právě odtud nám velký malý (Horník) náčelník s ochrankou v zádech vysvětlil pravidla hry boje o tuto pevnost. Družiny bojovaly proti sobě, postupně dobývali vyvýšený most a umisťovali tam vlajku jako symbol vítězství a snažili se ji uhájit co nejdelší dobu proti ostatním i proti bojujícím indiánům. Prostě bojovka jak má být, Horník se předvedl jako nová a velká posila pracovního kruhu, protože velké a promakané bojovky jsou zde, na táboře jeho doménou. Nutno dodat, že zmiňovaný most budovali s Buduem celé dopoledne.
Program po večeři byl trochu rozlítaný – konečně bylo totiž rozhodnuto, že se část vyvolených (těch nejlepších v celoročním bodování), vydá na Ostrov pána Much. Jedná se o odměnu, za celoroční snažení. Tato super extra akce měla proběhnout již před táborem, ale tehdy nepřálo počasí, proto byla odsunuta. Proč to píšu – jednak se 8 zmiňovaných připravovalo a balilo na tuto velkolepou akci, na kterou se do konce života nezapomíná (pokud ji přežijete), jednak bylo potřeba je společnými silami s Mirym na vzdálený ostrov odvozit a také se o tom zmiňuji proto, že jich nejelo 8, ale jen 7, protože s Honzou jsme po tvrdé Horníkově bitce vyrazili na návštěvu Jihlavské nemocnie (naštěstí nic zlomeného). Z tohoto popisu je vám jasné, že práce a balení a starostí bylo více než dost, takže jsem zpět do tábora dorazil asi ve 2 v noci. Oddíl už vesele chrupkal, kromě nováčka Standy, který měl noční hlídku a rozespale mžoural do světel auta.
Vůbec jsem mu 2 hodiny hlídání nezáviděl, zalezl do spacáku a těšil se na spánek, který bude více než vítanou devizou, před zítřejším celodenním cyklovýletem se zbytkem oddílu.
Ještě informace – dnes bylo rozhodnuto a uhašení signálních ohňů, které bez přestání plápolaly 3 dny a 2 noci.