13. táborový den oddílu - pátek

Oddíl zatím zvládl obvyklé oficiality a dokonce si i zabojoval s hadrakoulemi pod vedením Tesáka.
Na druhý program už byli všichni zpět, ale účastníci potřebovali po 2 dnech na ostrově nějaký spánkový doping a tak byli zahnání do stanů. Zatím jsme zapařili lakros a ve zbytku času proběhly minikluby. Chemici, pokud vím, dodělávali pokus s mýdlem, lasaři lasovali a klub rozdělávání ohně si chystal luk na roztočení svidříku.
Nejvíce stojí za zmínku oběd, respektive poobědí, kdy probíhal telefunken (kámen, nůžky, papír) o umývání ešusů. Vesy, který byl zrovna v nejlepším najednou zařval, poskočil a začal nadávat a plácat se ….. no řekněme pod zády. Po chvilce překvapení jsme se všichni sborově rozchechtali, protože milá vosa štípla Vesyho ne jednou, ale hned dvakrát a to tak mistrovsky, že se mu hned začalo říkat indiánským jménem čtyři půlky. Jedno žihadlo šlo opravdu do levé půlky a druhé asi o 2 cm vedle do pravé půlky. Jak tady vosy moc nemilujeme, pro dnešek jsme jim díky tomuto neuvěřitelnému činu jedné z nich vyhlásili mír.
Vesy chvilku chodil po táboře s vystrčeným břichem a nadzdvihlými kalhotami, ale moc dlouho to nevydržel a začal zase zlobit jako obvykle.
Odpoledne se probrali i spáči z Pána much a mohl začít dlouho očekávaný, typicky indiánský program – výroba bubnů. Kdo před táborem nedal vědět a neobjednal si přes Tea rám na buben, ten vyráběl indiánské chřestidlo.
Celý program, vlastně oba dva, protože se bubny vyráběly až do večeře, vedl Hombré. Jeho rady byly jasné a stručné: „Jdeme do potoka vyprat kůže na buben. Byly tři týdny ve vápenaté vodě, tak je musíme proprat.“
A tak se všichni po kolena v potoce, snažili dostat z kůží tu typickou vůni. Dalším krokem bylo naměření kůže na rám bubnu a její vyříznutí. Následovala výroba koženého řemínku na napínání kůže a perforace děr pro tento řemínek. Samozřejmě by to nebyl Goofy, aby si nepřidal jednu bonusovou dírku do vlastního prstu.
Práce to nebyla lehká, ale pod vidinou vlastního bubnu se každý opravdu snažil a tak teď nám za srubem na šňůře visí místo kůží, které tam byly celý tábor, bubny. Nejdříve musí ještě řádně vyschnout, aby se vypnuly a dalo se na ně hrát, ale to už je jen otázkou krátké chvíle. Už se všichni těšíme, až táborem poprvé zazní zvuk té spousty bubnů.
Protože únava táborem panovala stále, rozhodl Teo, že pátý program bude tzv. ÓVéčko, tedy osobní volno na dospání, což bylo přivítáno s jásotem. Nicméně, spoustu lidí jsme zaháněli do stanů až v čase řádné večerky.

Den ve faktech:

Teplota v 7:00: 12 C (nějak se nám ochlazuje, asi po třech týdnech v kraťasech brzy sáhnu po kalhotech :))
Služba v kuchyni: Lišky/Rysi (služba se předává v poledním klidu)
Noční hlídky: Jeleni
Jídla: bílý a tmavý chléb (pomazánkové máslo s křenem = bílý chléb, bítýšská paštika= tmavý chléb, makovka + 3 švestky, pórková polévka + buchtičky s krémem, pizza koláč, česneková pomazánka + žvýkačka
Ošetření: drobná řezná zranění, klíště, odřeniny
Počasí: polojasno