neděle

Ranní šero pomalu ustupovalo a při pohledu přes zamlžené okno se vynořovalo blatinské údolí v celé své kráse. Ale v trochu drsné divočinské kráse – venku fučelo a prolétával sníh. Teploměr ukazoval krásných -9 C.
Rozcvička byla díky této zimě poměrně svižná a i jsme se při ní zadýchali – což bylo znamení, abychom ji rychle ukončili a šli dýchat ten teplejší vzduch našeho provizorního domova. Při ranní snídaňové soutěži zvítězil marmeládový chléb v celé čáře nad chlebem se salámem.
Takto posilněni mohli Nadějní absolvovat únavné martyrium, kterým je vždy běhání po úřadech a získávání různých povolení. My konkrétně získávali povolení, že jsme normální. Ale úřední šiml zaúřadoval a překvapivě jsme ono kýžené povolení nezískali.
Druhého programu se ujali roveři pod vedením Míši a protože jsme škodolibí, nechali jsme jim oddíl napospas a celý PK se sešel v naší místnosti k velké poradě. Proto mohu konstatovat pouze to, že oddíl tento program přežil a k obědu jsme se sešli všichni komplet a mohli vychutnat česnekovou plévku a roštěnou s rýží. Nabaštili jsme se pořádně a dokonce i nějaký ten flák masa ještě zbyl.

Polední klid uplynul jako voda (Pája, Keny a Bebe sotva stihli uklidit kuchyň a jídelnu) a bylo načase zabojovat se záplavami sněhu v okolí – jak jinak, než na lyžích. Marťa nás vytáhla do prudkého svahu, kde byl vyznačen asi kilometrový okruh z červených fáborků. Úkolem bylo tento okruh objet na lyžích co nejvíckrát, předjet při tom co nejvíc lidí a získat co nejlepší časy při čtvrtkolech – po okruhu byli totiž rozmístěni 4 roveři se stopkami a tabulkou se jmény a jejich úkolem bylo v mrazivém počasí zapisovat výsledky. Ale jaký si to kdo udělá, takový to má – osobně jsem si udělal záhrab do hloubky 1 m, zhotovil sedátko a po zanoření do závětří záhrabu vyndal termosku s horkým čajem, stopky, seznam a hra mohla v klidu začít. Ještě se musím pochlubit, že můj záhrab ocenil i Marťas – odborník na zákopy – prý by se za něj nemusel stydět ani německý voják ve válce :D. Pochopte, že to je největší ocenění, které lze od Marťase získat a že jsem na něj maximálně pyšný.
Nejméně výhodnou taktiku při hře zvolil Orloj s Veverkou, kteří odhodili lyže a na okruh vyrazili pěšo – po prvním kole došlo Veverkovi, že to nepatří mezi jeho nejlepší nápady a lyže opět nazul. Orlojovi to trvalo trochu delší dobu, takže ještě polovinu druhého kola zapadal až po pás a byl předjížděn lyžaři, mířícími po třetím kole do cíle.
Mezi nejlepší a nejrychlejší patřila střídavě Anička s Máří, následována Peťou, Kenym a Dufym. Kvalitně-umělecký výkon předváděla soustavně Bugi – hodnocení za umělecký dojem z četných pádů se vyšplhala do vysokých čísel.
Dostatečně unavení a i vymrzlí jsme se vrátili na základnu, uložili lyže, usušili věci a pochutnali si na zázvorovém čaji dle následujícího receptu. Na cca 0, 75 l – 1l vody dejte přibližně 2 cm kousek kořene zázvoru, 10 ks hřebíčku, 2 celé závitky skořice, půl jablka nakrájeného na hrubé kousky, půl pomeranče nakrájeného na hrubé kousky – toto přelijte horkou vodou a nechte 30 min luhovat. Poté oslaďte medem a podávejte. Je to vážně dobrota – uznala to i Anička, která se při první zmínce o zázvoru pěkně škaredila. Pokud tento recept vyzkoušíte – napište nám na ventilačku hodnocení :).
Protože čajík nevydržel dlouho, svačinový perník také ne, bylo na čase zahájit program pod vedením družiny Rysů. Výsledek byl bohužel adekvátní obrazu družiny, takže měl Atty s Lakym značné množství připomínek týkajících se vhodnosti zvoleného tématu, ale je pravda, že volba byla na nich.

Jak to ta Žofka dělá? Večeře nachystaná dopředu (těstovinový salát), kuchyň uklizená, všude pořádek – dokonce si zvládla i zatrénovat na lyžích – Miky by od ní mohl pochytit pár užitečných nápadů a vychytávek na letní tábor :).
Je po večeři, v jídelně sedí hloučky oddíláků a roverů v družném rozhovoru, nechybí spousta smíchu, vtípků a provokací. Za okny je tma, sněží, teploměr ukazuje -8,7C a tady uvnitř je prostě pohodička a klídek. Tyto pohodové, kamarádské večery mám asi nejraději – at tak by to na skautském táboře mělo být.
Jak jsme strávili čas před večerkou se dozvíte zase až zítra, stejně tak uvidíte i fotečky z dnešního dne až zítra (až mi operátor povolí posílat větší množství dat). Ale abych vás potěšil – Kajmanovi se dnes zřejmě podaří dát na fotogalerii prvních několik desítek fotek.
Hezký večer z Blatin všem.