Den I.

Podzimní čtyřdenní výprava do Dobré vody neboli ,,Sirná voda ze záchoda,,. Začínala jako obyvkle, sraz ve 14:45 na vlakáči a já jsem totálně nestíhal. Ale tentokrát jsem zato fakticky nemohl. A aybste mi věřili, psal jsem si deník a teď vám ho tady předkládám, jako svojí očistu a důkaz mé neviny.
14:25 - Končím s tenisovým tréninkem
14:26 - Převlíkám se
14:27 - Zametám kurty
14:28 - Zapisuju do deníku tyto zápisy
14:30 - Letím do Albertu rychle nakupovat
14:31 - Hledám kofolu a hamánka
14:40 - Jsem naštvanej, platím. Hamánka jsem nenašel
14:41 - Běžím ke klubovně, za 4 minuty sraz. Začínám mít pocit, že nestíhám
14:43 - Potkávám v klubovně Pavlínku a Hombrého. Smějou se mi.
14:44 - Jsem naštvanej, Hombré si mi smál. Snažím se nacpat jídlo do báglu a převlíct se.
14:44:30 - Přesně to na sraz asi nestihnu, ale nezvdávám to.
14:45 - Nepřevlíknutej, nepřichystanej k běhu na vlakáč.
14:50 - Převlíknutej, přichystanej k běhu na vlakáč.
14:51 - vybíhám z klubovny, cestou si roztrhnu kalhoty.
14:52 - Zamykám, běžím.
14:55 - Jsem na vlakáči, všichni se smějou mím kalhotám a řikají, že jsem měl divokou noc.
14:56 - Uvažuju o tom, co jsem dělal v noci.
14:57 - Dospěl jsem k závěru, že jsem v noci spal a mí kalhoty se rozthly v klubovně.
14:58 - Snažím se to vysvětlit ostatním. Něvěří mi.
14:59 - Brečím.
15:00 - Nastupujeme do vlaku, stále brečím.

Tak to je všechno z mého deníku, teďka bych ale mohl naspat už něco moudrýho, co?

Cesta vlakem probíhala pokojně(dobře, neprobíhala, ale nevyhodili nás) až jsem dojeli na prašivé a zákeřné místo jménem Studenec, kde nám průvodčí oznámil hodinové spoždění jednoho našeho spoje.
To bylo zákeřný. Naštěstí tam byla jedna hospoda, kde čepovali Litovel. Takže jsme se rozhodně nenudili a začali hrát schovku. Hra to bylo fakt docela zábavná, třeba jak jsme se s Teem schovali za kontejner a dojeli až k pikole, to byl top zážitek (K pikole jsme nedojeli, protože to bylo zabržděný, ale znělo to dobře) a nebo pak nějakýho chytráka napadlo schovat se do tůjí před tu hospůdku, načeš na nás vyběhl takovej pán, mírně ožralej, mírně sprostej a pochválil nás, že jim níčíme tůje. Teo naznal, že by schovka měla skončit. Naštěstí, vlak už přijížděl a tak jsme nastoupili na poslední etapu našeho přesunu do Dobré Vody.

Poslední spoj už netrval nijak dlouho, než jsme se nadáli, tak jsme vystupovali a pod vedením Bebeho se vydali k naší základně. Zvládl to opravdu mistrně, bez větších problému jsme tedy dorazili k naší vytoužené skautské základně. Teo s Lakym od paní domácí nejdříve ten fajnovej hotel přebírali, a oba uznali, že to byl nejhorší zážitek výpravy. Já slyšel jen zmínku toho jak to probíhalo, ale stačilo mi to. Posuďte sami.

Teo s paní jsou u obrovského kotle, snad by se dal přirovnat k Dukovanám, které byly tady poblíž

Paní:,, Do toho kotle musíte přidávat jen uhelnou drť a až to budete otevírat, pozor ať vás to nesežehne. Pěkným pár lidem se to totiž stalo.,,

Teo, známej pyroman:,, Nebojte paní, osobně na to dohlídnu.,,

Paní:,, Ale zakládat oheň můžete jen, ,,

Teo:,, Třískama, že?,,

Paná: Ne, nechte mě to doříct, zakládt oheň můžete jen třískama.,,

Jestli takhle probíhalo téměř půlhodinové předávání, tak teda nevim jak to přežili...

Ale jedeme dál, ubytovali jsme se, mimochodem na skauty až v nějak moc luxusních pokojích, představte si to, my měli vlatní postele! A s polštářem! Chvilka pauzy, ale Hombrého program na sebe nedal dlouho čekat.

Hlavní postavou byl Teo, kterej hrál zloděje. A my jsme mu měli předvést, že se taky dokážeme v noci plížit, být trpělivý a pomaloučku se přes hlídku dostat až k vytouženému lupu. Papírovému kolečku! Terén byl dosti zrádný, do kopce a přes mega trní. A k tomu všemu ještě 4 hlídači, kteří vas nemilosrdně zabili při sebemenším šramotu. A když se jim to nelíbilo obzvlášt, zapískali a celej oddíl musel na začátek. Takže pěkný šmejdi.

Nejlepší bylo, jak nikdo nebyl vůbec vidět, takže třeba Luděk, i přes své mistrné plížení byl zabit tím, že na něj Piškot šlápl. Nebo Budu, ten zas šel suveréně svojí trasu a Piškot ho vyhmátl tím, že si stoupl na kamen, který on vždycky přelízá. A věřte nebo ne, Budu do něj prostě vrazil. Jindy se zas Piškot plazil s oddíláky, což bylo taky docela dobrý. Uznejte sami, plazíte se ve křoví, vedle vás váš parťák, kterej vám najednou z ničeho nic oznámí, že jste mrtví. Piškto byl v týdle hře prostě šmejd:)

Jak hra ubíhala, ubíhal rychle i čas. A tak bylo najedno 9, 10 a čtvrt na 11. A to už musel oddíl jít spát. Pohádka na dobrou noc, dobrou. Kdo bude vyrušovat, toho pošlu k lampám. Že, Luky? Svítila?:)