Den IV.

Probudil nás nejen Tesákův zpěv, ale všech ostatních, co to už ve spacáku nemohli vydržet(což byli téměř všichni až na veverky:-) .
Dnešní den měla rozcvičku Mařenka. Ta nás přímo vražedným tempem poslala do nedalekého kopce, poté následovaly další brutální cviky, jako třeba takový klik, ve kterém se nezvedáte, ale opíráte se o předloktí. Další krok, tentokrát jak nás zašpinit byla kukačka. Je to super hra. Myslím že si ji každý užil buď smíchem, nebo prostě jen vystrkováním z kruhu

Na pondělní snídani služba přichystala chleba s medem a marmeládou. Jen co jsme se nasvačili, proběhlo malé zhodnocení výpravy a následovala velmi podařená Císiho hra o krásné kominici a čertovi, který se do ní zamiloval a jelikož čerti mají kopyta, ocas a rohy, čert nemůže vypadat jako člověk a musí se těchto věcí zbavit, a to byl právě náš úkol. Díky správnému řešení situací se některým z nás podařilo oženit čerta s kominicí. Na svadební hostinu nás však nepozvali.

Poté nastala už dlouho očekávaná chvíle pro nováčky, a to Splnění nováčkovské zkoušky. Na tuto akci mohli jen nováčci, co úspěšně splnili všechny body. Zbytek oddílu šel hrát frisby, ale někteří jedinci měli ještě k tomu tu smůlu(mezi nimi i já), že museli zůstat v „kuchyni“ a uvařit téměř 6 balíků těstovin na 5 družinových vařičích, čímž 3 nám postupně odešly.

Oběd, i když už ne teplý, poměrné většině chutnal:-)a tak služba odešla z jídelny s čistým svědomím, že splnila požadovaný úkol.

Po obědě nadešla klasické uklízení a protože v našem „hotelu“ to jednu chvíli vypadalo jako v chlívku, museli jsme uklízení věnovat větší část času.
Když bylo vše, jak má být, rozloučili jsme se se základnou, a zvolili název výpravy. Po právu dostala název Sirná voda ze záchoda, jelikož záchody provoněné do všech koutů smrděly jako zkažená vajíčka, díky sírovým pramenům. No kdo by si mohl dovolit splachovat minerálkou??

A tak jsme se naposledy vydali na cestu do Vladislavi, k vlakovému nádraží. Tak jsme nastoupili na vlak do Žďáru. Ale když jsme byli někde ve Skleném, začalo to ve vlaku příšerně smrdět, dále se to zhoršovalo, až si toho všimlo i několik dalších lidí, mezi nimi i strojvedoucí. Zjistili jsme, že tímhle vlakem už daleko nedojedeme, ale naštěstí za námi jel další vlak, čirou náhodou taky přes Žďár, a tak nám osobák do Města nestlihl ujet.

Nyní jezdí do města krásné nové žluté vlaky s ještě hezčím záchodem a tak nikdo nemohl tento záchod odmítnout… při udivených pohledech cestujících jsme pořád otvírali a zavírali dveře, a dokonce jsme odhalili i to, že když je někdo zamčený zevnitř, z venku se dají dveře otevřít, a tak toho s radostí někteří využili:-)

Avšak cesta nám uběhla velmi rychle a když se začaly rýsovat prvky Nového Města, všem došlo, že už jsme doma. Po výstupu z vlaku jsme se nesměli zapomenout rozloučit a rychle do teplých domovů…