Koníčci

Ještě den před tím jsem si myslela, že tuto akci nejspíš zrušíme, protože hlásili, že má celý víkend sněžit nebo alespoň pršet. Ale v sobotu ráno nebylo na nebi jediného mráčku a na nádraží čekalo 14 berušek. Nejdříve nás čekala zdlouhavá cesta vlakem a následně autobusem. V jedenáct jsme konečně stály před dveřmi obrovského statku a mohlo se začít jezdit. Holky vypadaly nadšeně. Původně jsme měly v plánu jezdit dvě hodiny, ale holky co vodily koně byly nějaké podrážděné a nerudné. Pořád si něco mumlaly… No jednoduše z dvou hodin se stala hodina a čtvrt. Ale i tak jsme si koní užily až až. Rozloučily jsme se se všemi a vydaly se do Žďáru. Tentokráte pěšky. Venku se začalo ochlazovat a tak jsme se zašly zahřát do cukrárny. Do odjezdu zbývala necelá hodinka a abychom se nenudily, ukázala nám Kangi další triky se svým psíkem (myslím, že bavila nejen nás, ale celé nádraží). Ani jsme se nenadály a byl tu vlak a s ním i konec našeho výletu…