|
Den první - cesta
Je po nedělním obědě, hodinku jsme nechali na siestu, půlhodinky na cestu, takže ve dvě se scházíme u klubovny. Přesněji řečeno za klubovnou, protože tam je více místa a to se nám bude náramně hodit, musí se tam totiž pohodlně vejít světlušky a vlčata, jejich 1-4 členné doprovody, všichni roveři, a taky kola. Čili bratru ke 150 hlavám a 50 bicyklům. Ano, letos pojedeme na tábor na kolech a to všichni. Řekl bych, že na tábor na kolech se jezdí vždy po uplynutí doby, která vůdcům stačí na to, aby zapomněli jaký to jsou nervy, dopravit téměř 40 skautů z bodu A do bodu B a to po silnici. Bohudíky jsme to letos zvládli parádně a tuším, že příští rok na táboře kola vlastně potřebovat nebudeme :-) Tak se na to pojďme podívat.
 |
| Balů udílí pokyny cyklistům. Tak za prvé, nejsou to žádné závody, takže žádné předjíždění, a udržujeme hezky rozestupy,a bez helmy ani metr ... jasný? |
|
 |
| A za druhé, je nás jak Alibabových loupežníků, takže se hezky rozdělíme do menších cyklistických družinek a s každou pojedou 2 roveři, jeden první a jeden poslední.(pozn: tímto děkujeme všem, kteří nám pomohli coby koloprůvodci a rovnou i rodičům, kteří nám pomohli převézt bagáž - my vás nemít :-) ) |
|
 |
| Vilík to sice v tuto chvíli vidí trochu černě, ale tváří se optimisticky a to je důležitý. Říkám tomu mít se jak Franta Kocourek, ten prý odpovídal na otázku jak se máš: Mám se špatně, ale dobře to snáším :-) |
|
 |
| Zatímco vlčata a světlušky dostávají školení bezpečné jízdy od Balůa, rodičům se dostává posledních praktických informací - kam posílat poštu, kdy nejezdit a kdy naopak přijet na návštěvu, kudy k nám cesta vede a tak.
|
|
 |
| A tady už jsme všichni hezky pohromadě. Neslyšíte koně, ... já normálně slyším koně. |
|
 |
| A taky že jo, voják na bujném oři (s přehazovačkou :-) ) copak ten tu dělá?
|
|
 |
| Je to voják rohanské hlídky a díví se co dělá tolik dětí v místech, kde se potulují bandy skřetů... |
|
 |
| ... měli byste se vydat hlouběji do lesů, tam budete v bezpečí, bezpečí entů.
A tak jsme šlápli do pedálů... |
|
 |
| a za chvíli už jsme byli ve Středozemi. No a zatímco naše "lesní haciendy" čekají až se do nich nastěhujeme, my se seznamujeme s lesem a stromy a stavíme jim nejrůznější zvířátka. Už přitom je jasné, že světlušky budou muset mít s vlčaty trpělivost, protože občas je napadne pěkná rošťárna, jak jinak si vysvětlit povzdech Kiky: "Miky, Profesor nám skočil do žirafy" |
|
 |
| Všimněte si přístroje v pravém dolním rohu, myslím že málokdy je vážení na kuchyňské váze tak napínavé, jako když se váží sladkosti, zda nepřekročí povolených 333g. Někteří požadují opakování vážení, protože když si to doma vážili vyšlo jim 328 gramů a teď najednou víc. Nakonec se ukázalo, že to bylo počítáno bez obalů, je to boj o každý gram :) Ostatně vyjádřování množství v gramech někteří používali i v táborové korespondenci, jak sem slyšel z vyprávění: Ahoj doma, pošlete mi prosím 60 gramů bonbónů :-) |
|
 |
| Náš nejmladší táborník -Gábinka už je hezky zabydlená |
|
 |
| Zato tohle mladé děvče si ustlalo v lese rovnou pod stromem. Ale kdo to je? |
|
 |
| Snad nám to sama prozradí. Prý se jmenuje Melwen, ale prý je to jen jedno z jejich jmen, a pokud se chceme dozvědět víc, měli bychom ho od stromů zjistit. Tak rychle tužky, papíry, paměť, rychlé nohy a jdeme na to |
|
 |
| Povedlo se, tahle lesní dívka se jmenuje: Aldaríel - Dítě lesa, První sněženka, vyrůstající z prastaré půdy mezi kořeny věkovitých stromů, jejíž stonek dosud svírá led, ale hlavičku už hladí jarní sluníčko, Kapka rosy, která jiskří jako slza samotného slunce a jejíž pohlazení osvěží i zkrabatělou, rozpukanou kůru, Melwen - dívka milovaná. Žije tu v lese u entů, je sirotek a myslím, že jsme ji zaujali. |
|
 |
| Ale to už "sbubnovávám" celý tábor k táborovému kruhu abychom byli všichni u toho, až se rozhoří náš první táborový oheň. A je to kruh požehnaně velký, víc jak padesátihlavý. |
|
 |
A protože je naše "lesní vesnice" takhle veliká, o to víc je třeba seznámit se zákony které v ní budou platit. A protože se Veverka choval jako "neřád" hezky jsme mu vysvětlili co je to táborový řád - zní takto: jak nejlépe dovedu se budu snažit chovat jako skaut a budu dodržovat tato pravidla:
Budu dbát pokynů vůdců a roverů.
Neopustím tábor bez vědomí a svolení vůdce tábora, nebo jeho zástupce.
Nikdy nepojedu na kole bez přilby. Kolo budu používat pouze bude-li to v programu, nebo po svolení vůdce.
Nevstoupím do cizího stanu, nebudu si z něj cokoliv brát bez dovolení jeho obyvatel.
Se zdravotními potížemi se hned svěřím zdravotníkovi, či vůdci.
Na mytí nádobí a čištění zubů použiji vodu k tomu určenou.
Ruce si umyji mýdlem po každé návštěvě latríny a před každým jídlem.
Po jídle si řádně umyji ešus.
Odpadky vždy pečlivě roztřídím a uložím tam, kam patří.
Ve stanu nebudu přechovávat jídlo, které se může zkazit.
Budu používat latríny (a místa k tomu určené) ve dne i v noci a nebudu chodit za stan.
Pokud nemám službu, platí pro mě zákaz vstupu do kuchyně.
Od večerky do budíčku budu dodržovat noční klid. Nebudu se bavit se sousedem, opouštět stan a zbytečně svítit.
Nářadí, sportovní potřeby,... používám šetrně a až jich nebudu potřebovat, vrátím je na původní místo. Takto se chovám i k osobním věcem.
Budu udržovat ve stanu, kolem stanu i po celém tábořišti pořádek a čistotu.
Alespoň jedenkrát napíši domů rodičům či blízkým dopis, nebo pošlu pohled.
každý stvrdil svým podpisem, že slyšel, rozumí a bude se řídit. |
|
 |
| Ale to už k ohni přichází Melwen a zve nás, ať se přidáme k ní. |
|
 |
| a v přítmí lesa. No vlastně spíš ve tmě jako v pytli jsme se cestou od stromu ke stromu rozdělili do táborových družin s elfskými jmény Tasare (vrba) Uluswe (Olše) Maite (Javor)Silwin (bříza) Norno (dub)a Feren (buk) Každá družina pak našla svého patrona, na kterém bylo hezký to, že měl sušenky a podělil se :-) No a je čas popřát si dobru noc, myslím, že dnes jsme toho na jeden den prožili až až. |
|
Následující: Den druhý - zabydlení
Zpět na hlavní článek
| vytisknout |
autor: Miky |
vloženo: 4. 8. 2013 (Miky) |
2758x |
 |
|
|
