Jednodenní výlet

Sraz na tohle mini putování byl v 9:00 u klubovny. Musím hned na úvod poznamenat, že jsem čekal, že účast bude silnější, když jsme nabrali nové členy a počet vlčat opět vzrostl přes 20. Pevně však doufám, že na dalších akcích nás bude více :-) Ale byla to první akce.. Sešlo se nás tedy 10 vlčat a 4 vedoucí (Pepa, Viky, Bouda a já).

Celá výprava začala divadlem. Přišli za námi dva pracovníci úřadu práce a řekli nám, že jsme již dostatečně staří na to, abychom si zvolili povolání. COŽEEE? Tohle byla první reakce kluků. Ale vše se vysvětlilo a my se mohli vydat na cestu podle mapy. Na cestě jsme měli prý potkávat lidi různého povolání – to se taky stalo… U Maršovic jsme narazili na fyzika :-) celkem sranda!! Hráli jsme různý hry s atomy, molekulami apod. Vlčata naznali, že fyzikem opravdu být nechtějí.

Pak jsme pokračovali dál v cestě. Narazili jsme na kuchařku. To děti bavilo, protože pletly vánočku a válely se při tom po zemi :-) Po nakrmení u kuchařky (jednotlivec si musel najít dvojici a navzájem se museli krmit), jsme to sekli lesem a mířili k Vávrově skále. Jenže na kopci jsme potkali sportovce... Vybral jsi skvělý prostředí pro cvičení, běhání atd. – místečko, kde byl zřejmě kdysi na hromadě hnůj. Sice tam už nebyl, ale nevábně to tam smrdělo. Jak říkal Filda: „Fuj, co je to za smrad??“ a Kája mu odpovídá: „To je hnůůůj!!“

Po rozcvičce jsme se konečně dobelhali k Vávrově skále. Tam na nás ze skály houknul horolezec. Poté si každý mohl zkusit slanit stěnu a i nějakou vylézt. Někteří byli dost odvážní.. Bouda však nejvíc :-) Zase jsme zapařili nějaký hry a valili jsme dál, protože nás čas začal tlačit.. Vzali jsme to přes Pohledec a rovnou do Města. Ve Městě pak Pepa dětem rozdal malé pozornosti, že tu cestu zvládli. Mě osobně docela bolely záda a nohy – ono to lano, nějaký karabinky a úvazek se docela pronese.

Závěrem nutno říct, že vlčatům se tento výlet líbil a rádi vyrazí na další. To je fajn, alespoň něco nachodíme.
Nějaký fotky z téhle akce plné povolání najdete v podčlánku.