okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Tábore, kuchyň, táborníci, strávníci!!!

Vůbec jsem neměla v úmyslu přidat článek tak brzo, ale je tady další díl kuchyňských střípků.

Ano, je to tak. Tábor už skončil. A moje krátká epizoda v roli kuchaře také. Budu si muset ještě asi 355 dní počkat. Rozhodně z toho nemám radost. Dostala jsem tajný úkol, který vzbudil mých deset prstů z dlouhé nečinnosti. Poté co jsme s Pubinou půlhodiny vzpomínaly na tábor, jsem dostala spešl quest: musím napsat další článek do Okénka. Tak je 21:00 a já vyklepávám z klávesnice prach, když píši tento článek.
Znovu otevírám Bonziblok a co v něm nacházím? Táborovou Mňamkartu z posledního celého dne, na které byla večeře v tomto znění: obložený chleba s rodiči jako bonus. Co vy na to? Několik dětí mělo podivuhodné výklady této zdánlivě logické věty. S Alkou jsme se jimi bavily po celý dlouhý den.

Dalším vloženým listem je objednávka jídla na první táborový týden. Protože poblíž nebylo větší městečko s dobrou zásobovací službou, museli jsme si vystačit s trpickým smíšeným zbožím s velice zajímavou figurkou panem Krkovičkou (nikdy jsem se vlastně nedozvěděla jeho pravé příjmení). Tento pan Krkovička a jeho oblíbené úsloví: "teď vám něco řeknu" a vyklubalo se z toho vědecké pojednání na téma táta povoláním svářeč jako záškodník při svařování kýlu německých ponorek za druhé světové války. Jako kdyby se v Čechách někdy montovaly. Komis si vyslechl tuto dvouhodinovou přednášku a vrátil se z vesnici velice negativně naladěn. Škoda, že jsem tam nešla já, táta je svářeč, tak bychom si mohli popovídat. Jeho výpady na tábor byly vždy něčím zvláštním. Hlavně, když jsme mu daly na ochutnání plněné knedlíky ovocem, a on potom začal vyřvávat na celou hospodu: "Vidíte chlapi, co mi poslaly ženský z tábora!" A jak to uměl Komis hezky podat! Na Krkovičku vymyslela Alka velmi dobrý způsob, jak se ho zbavit. Poté co přijel na tábor a začala se mnou jedno z jeho oblíbených témat ("máte toho víc, protože děcka budou mít určitě větší hlad…") a já jsem nasazovala svůj úsměv č. 2 (slyším, ale poslouchat nebudu) se od kuchyně ozvalo hlasité "Šídlóóó!!" Této výzvě nešlo odolat, musela jsem se okamžitě (a s jako radostí) vrátit do kuchyně, což pan obchodník pochopil. Tento chlapík je rozvedený drahé dámy, pokud máte zájem, mobilní číslo je: 7?2 7?8 ??6 (ochrana osobních údajů).

Ha, můj pracovní jídelníček. Lenka a ostatní z kuchyně ho dobře znají. Nedokážou se v něm vyznat, to někdy zvládám jenom já. Mám v něm vepsaných přesně 69 poznámek (teď jsem to spočítala, uf) jasně modrou propiskou, která převládá nad vybledlým počítačovým písmem z jehličkové tiskárny star LC20 (kterou s hrdostí vlastním). Když přijela na tábor hygiena a chtěla vidět jídelníček, který oficiálně podepsaný zdravotníkem neexistoval (neexistoval vlastně žádný bez čar propiskou a mého úhledného písma), Léňa se jich zeptala, jestli by nechtěli vidět raději ten pracovní, protože zdravotník je mimo tábor a nechceme mu udělat ve zdravoťáku brajgl (ono se někdy hodí, když se zdravotník odhodí), Naštěstí souhlasili, předložila jsem jim tedy druhou verzi pracovního jídelníčku, který měl v sobě pouze – počítám – 21 poznámek. Byli spokojeni.
Když jsme dostali od hygieny za kuchyň výbornou, večer jsem volala tátovi a s nadšením jsem mu oznamovala tuto radostnou zprávu. Měla jsem jako obvykle zapnutou hlasitost na maximum, a tak odpověď slyšel opravdu každý. Odpověď táty: "A kolik mrtvých je na výbornou?", vůbec nebyla legrační! Já mu říkám svůj životní úspěch a on tohle. Nikdo mi z rodiny, co se kuchaření týče, nevěří! Však já jim jednou ukážu! (až si spletu majoránku s cyankáli) Jsou to hadi.

Už jste někdy zažili na táboře zmrzlináře? Já ano. Jednou ve středu v 19:00 se ozvalo: "Tá – ta dý dá tu dá tu" (promiňte, ale nemám hudební hluch ani sluch). No, objevil se Familly frost uprostřed supr večeře. Děcka jako zhypnotizovaná, upustila ešusy na zem a odběhla radostně do stanů pro peníze. V kuchyni bylo vedení v šoku. Kdyby jenom vedení. I kuchyňský personál se nemohl ani pohnout. Dokončení večeře bylo jasné, nikdo z menších nic nejedl, zmrzlina jim stačila. Říkala jsme si, že příští týden si na něho počkám před táborem, ale protože mě unesli mimozemšťani, se tak nestalo.

Dalším lístkem nebo poznámkou je aquapark. Jednou navečer se zformovala skupina ženistů (Léňa, Jura a Alka) a jeli na výzkumnou cestu, kterou mohli zaplatit vlastním životem. Po návratu Jura upozorňoval děti, které díky nějakému úniku informací se dozvěděly cíl cesty (koupání v aqvě), na nejnovější vychytávky. Jedna z nich (chabý pokus napodobit nenapodobitelné podání Jurovo): "Jsou tam dvě skluzavky, jedna žlutá a druhá ?, tak druhá končí na betonu, tak si nezapomeňte vzít helmy a chrániče." Museli byste být s námi, tohle nepopíšu ani kdybych chtěla.

List s pořadovým číslem (asi) 10 je program večerní televize s podrobnou FKÚ (vždycky, alespoň na začátku jsem chtěla aspoň náznaky toho, co mám dělat). Program Federální Kriminální Ústředna:
- případ ztracené občanky, - beruška (Miky), - pohřešovaní Fuxa Robin, který byl naposled viděn s Olinkou Modřákovou.
FKÚ začínalo tak, že na začátku jsem tam přiběhla a srovnala tábor do latě, povely: "pozor, ticho, …" křičené mým ječákem prý byla dobrá palba. Já to posoudit nemůžu, protože svým ječákem jsem si pacifikovala službu na mytí nádobí a výkřiky: "službááááá!!!", "snídaněéé!", ale to sem nepatří, zpět k Fkú. Kromě jednoho slabšího dílu si myslím, že to nebylo špatné. Nejvíc se mi líbíl díl s náborem do řad Fkú. Tři vybraní kandidáti: Michaela Mahlová (Pubu, jen kdybyste na to zapomněli), Michal Miko (Miky, ten se zapomenout nedá) a Michal Horní (Klakson, toho byste taky nepřehlédli), všichni mající v sobě aspoň jedno M (nebylo to úmyslné) byli podrobeni nesnesitelnému testu (kdo udělá hezčí holubičku) a ještě horšímu skandování a chlámání příhlížejícího davu, dopadli celkem dobře. Nakonec si děti vyřvaly za přijatého Mikyho.

To by mohlo opět pro dnešek stačit. Možná zítra Alka přidá svůj článek, který bude jistě přijat vlídně.
Tak jindy zase na písanou.
Trpík l.p. 2004

vytisknout autor: Šídlo vloženo: 12. 8. 2004 (Šídlo) 26767x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

Rysi z oddílu Naděje
dýchánek
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás