Společná tělocvična světlušek a vlčat

V tělocvičně na Bělisku jsme se sešli v 1 hodinu odpoledne. Roverů asi stejně jako dětí, myslím že víc než 25 nás nebylo.Rychle jsme se převlékli a pak následovala rozcvička s písničkou pod vedením Maky a pod vedením mým. A vlastně i všech ostatních:-). Po důkladném protažení jsme se rozdělili do 4 teamů a zahráli si štafetovou hru, při které jsme museli natáčet líné rovery do polohy, která se jim zrovna zalíbila. Potíž byla v tom, že nám ji nikdy nechtěli jentak oznámit, byli tak líní, že jen kývali nebo vrtěli hlavou. Potom jsme šli trochu potrénovat biatlon – samozřejmě biatlon v tělocvičně: běhá se okolo tělocvičny, hází se míčem do švédské bedny, běhají se trestná kolečka kolem středu. Když jsme dotrénovali, šlo se na vybíjenou. Po několika problémech typu: Albi se nedá přehodit a jen 2 děti přehodí tělocvičnu, jsme si s kapitány míč třikrát přehodili a mohlo s začít vybíjet. Já jsem se zrovna moc aktivně neúčastnila, nejsem zrovna z těch, co hodí míčem víc jak 10 metrů. Vybitá jsem byla hned co po mně někdo hodil míč. Ale všimla jsem si, že jeden z teamů má na hřišti ještě hodně hráčů, zatímco ten druhý už jen kapitána Honzíka. Honzík se ale nedal, tým povybíjel (soustředil se hlavně na svou starší ségru Aničku/Hermi, které chtěl asi urazit hlavu:-)) a pak zmasakroval i kapitána druhého teamu Opičáka a jeho team slavně zvítězil. Čas v tělocvičně nám rychle uběhl a nezbylo nic jiného než vyrazit domů. Berušky šly ještě nacvičovat divadlo, kde se Atty postaral o několik záchvatů smíchu všech zúčastněných. Premiéra už se nám blíží!