Drakyjáda

Drakyjáda

V jednu hodinu odpolední se u klubovny začali scházet Berušky a Vlčáci , a když jsme je tam tak viděli všechny pohromadě, došlo nám, jaká je to kupa dětí. To jsme ale byli samozřejmě jenom rádi!

Ten náš dlouhatánský průvod tedy vyšel směrem na Tři kříže, protože kde jinde by mělo foukat, když ne tam. Po cestě se holky a kluci nejprve setkali s Athosem Drakobijcem, který jim přichystal hru na rozdělení do týmů. Pod blízkým stromem byly rozházené různobarevné vylisované listy, na kterých bylo napsané jméno Berušky nebo Vlčete a jméno draka, do jehož týmu budou patřit. V každé skupince byli 2 kluci, 2 holky a 2 roveři. Týmů jsme měli 5, podle draků: Grafitta, Onyxe, Safiru, Nefritta a Jantarana.

To už jsme ale byli skoro na louce a všichni si chtěli nedočkavě proletět svoje draky. No, tak jsme to zkusili… Po nějakém čase jsme zjistili, že dobře známá zkušenost –totiž ta, že kupovaný drak létá nejlépe– platí pořád. To ale neznamená, že bychom to jen tak vzdali! Naopak, všichni se snažili, co mohli, aby jejich drak vzletěl tak vysoko, jako ten Jackův.

Po nějaké době byl čas na Lakyho hru. Jmenovala se Lék na draka a přesně o to v ní také šlo.
O naše týmové draky se musíme řádně starat a když jsou nemocní, uzdravit je. Ne však jen tak ledajakým lékem, ale speciálním, k jehož přísadám se dalo dostat jen po čtyřech určitých cestách. Získat přísady ale nebyla žádná procházka růžovým sadem, byly tam úkoly, které cestu znepříjemňovaly. Všichni lék vyrobili a jejich pořadí na cestě rozhodlo kolik dračích zubů získají do turnajové karty.

Potom jsme se vrátili zátky k našim drakům, protože byla vyhlášena soutěž, ve které šlo o to, co nejrychleji svého draka dostat do vzduchu a také ho tam určitou dobu udržet. Za každý tým soutěžil jeden drak. Když jsme zakreslili získané zuby z tohoto závodu, ihned jsme šli na další.

Tentokrát se jmenoval dračí poklad. Každý drak má, jak všichni ví, nějaký poklad a jen na nás bylo, kolik z tohoto pokladu si odneseme s sebou. Na louce s totiž válel jen tak halabala, ale hlídali ho zuřiví draci, kteří vůbec neváhali někoho sežrat. Jeden drak dokáže sežrat až 5 lidí, kteří se pak musí držet jeho těla, ale jakmile sežere někoho dalšího, tak toho, co byl sežraný jako první jednoduše………………….no, řekněme pustí :-).

Poslední z úkolů byl: dračí vejce. Dračí vejce také není lehké získat, protože na nich sedí máma dračice a běda tomu, kdo se je pokusí ukrást. No, děcka se samozřejmě pokusili a taky se jim to samozřejmě povedlo. Rostou nám prostě pro kriminál :-). Ty vajíčka si pak mohli nechat jako upomínku z Drakyjády.

Na závěr už jsme jenom vyhodnotili turnaj– na prvním místě se umístil tým draka Grafitta!
Jinak na vývěsce u Mainlu- teď už vlastně Alberta, prostě u kostela se v nejbližší době objeví právě turnajová karta se všemi výsledky a fotkami, takže se můžete něco o této akci dozvědět i z ní…