12. den (pátek 10. 8. 2001)

Ráno jsme chtěli vyjet kolem osmé, ale od půlnoci až do rána krápalo, a tak jsme čekali až se zlepší počasí. Vstávali jsme tedy kolem půl deváté, dali si čočkovku a chtěli vyrazit na další etapu, jenže co se nestalo. Měl jsem úplně prázdný zadní kolo, a tak jsem musel vyměnit duši, nafouknout ji, a teprve potom jsme se zpožděním vyjeli. Jako vždy to chvíli trvalo než jsme se rozhejbali, ale dobrý terén tomu napomáhal, a tak se nakonec jelo lépe. Vítr sice pořád řádil, ale tentokrát se to už dalo. Již jsme si zvykli. Stále jsme jeli po silnici č. 15 na Neustadt a Weiden. Přijeli jsme do údolí řeky Naab, kudy vedly super cyklostezky a tudíž to jelo skoro samo. Obídek jsme si dali v nějaké vesnici na zastávce. Uvařili si čaj a dali si tvarohové buchty, které jsem včera koupil v Aši. U jedné z benzínek, kde jsme doplňovali vodu Pizzi zjistil, že maj bulky za 50 feniků. Daly jsme tedy drobáky dohromady a za ně koupili čtyři bulky. Byly moc dobrý, ale chtělo toho být víc. Za cvíli jsme dojeli do Regensburgu, odkud jsme po chvíli dojeli až k Dunaji. Ten nás má vést až k rakouskému Kremsu. Tady jsme se napojili na tzv. Dunajskou cyklostezku, po níž jsme jeli až do večera. Před sedmou jsme začli hledat flek na spaní, ale protože jsem měl najeto necelých 1500 km, rozhodli jsme se to dojet. Přesně jak tachák ukázal 1500 km jsme zastavili a mrkli se směrem k řece, kde jsme našli místo na spaní, postavili přístřešek a pustili se do vaření číny a rejže. Teda Pizzi se pustil do vaření a já psal deník. Každej měl 1,5 pytlíku rýže, což je množství, které bychom doma těžko snědli, ale teď bychom ještě něco dali. Po jídle se šlo koupat do Dunaje. Díky vzduchu se voda zdála celkem teplá, ale umyli jsme se pouze do půl těla. Zapříčinil to dílem silný proud a dílem únava. Rychle jsme potom vlezli do spacáků, chvíli SMSkovali a šli spát. Za dnešek se najelo 152 km.