POLSKO 2001 (6)

9. 8. - Den přejezdu hranic, poslední den jízdy (155 km)

Po ránu mě přepadla přehnaná aktivita. Během několika hodin jsem ulovila stovku a vůbec mě to nepřišlo. Možná to bylo tím, že dnes nepršelo, nefoukalo ani mě nepotkaly kočičí hlavy. Jasný jak facka bylo to, že přejedu dnes hranice do ČR . A tak jsem se začala flákat po Polsku - sestře koupila dárek, stavila se na fritky, chutnávala cukroví no a že ho mají v Polsku dobré mohu potvrdit. Když už v peněžence nebyl skoro žádný zloty rozhodla jsem se překročit hranice. Asi 200 m za hranicemi mě čekala první česká bouřka. Bouřku přečkávám v autobusové zastávce odkud dávám na vědomost pomocí SMS, že jsem se navrátila v pořádku od republiky. A s Léňou se domlouváme, že se v pátek sejdeme na půjčovně v Liberci. Po bouřce jsem vyrazila hledat místo na spaní. Od rána jsem však již snila, že se vykoupu v rybníku. Během dopoledne mě tato myšlenka opustila, ale na večer jsem začala cítit, že voda = nutnost. Po vyšlapání jednoho dobrého kopečka v Jizerkách jsem se rozhodla zastavit v malé hospůdce na supr klobásku . V klobásové hospodě jsem se kromě historie hospody, dozvěděla i cennější informace o nádrži na kraji vesnice, kde se podle jednoho souseda dá prý koupat. Supr vyrážím k nádrži, kde konečně provádím velkou očistu . Bylo zde taky docela dobré místo na přespání a tak jsem vybalila věci a za chvíli je zase zabalila, protože zde bylo na můj vkus moc komárů a po jisté příhodě s tímto hmyzem jsem vážně netoužil absolvovat další . Den už byl na konci a já stále neměla místo na spaní. Za jednou chalupou jsem najela na cestu, která mě zavedla hlouběji do hor. No musím říct, že z místa, kde jsem spala byl pěkný výhled na hory a částečně na Liberec. Když jsem usínala měla jsem takový zvláštní hřejivý pocit, že jsem již v ČR.

10. 8. - 11. 8. Den na půjčovně v Liberci a den návratu

O těchto dnech se nebudu rozepisovat, protože byly skvělí. Do smrti si budu pamatovat, že i když je člověk po flámu musí si sledovat do jakého vlaku nastupuje a nenastupovat do vlaku bez řádného přezkoumání kam jede, jinak na to doplatí jako já a domů se dostane o pár hodin později a k jídlu, které pro něj připravila rodina taky. Takže pozor, do jakého vlaku nasedáš!
Jinak chtěla bych poděkovat touto cestou lidem, kteří mě různým způsobem pomáhali při realizaci velmi pěkného výjezdu. Bez vaší pomoci materiální či nemateriální bych seděla doma na zadku, což by mému tělu vůbec neprospívalo. Takže ještě jednou dík, že jste podpořili takovou bláznivou guralku (jak říkají poláci).
PS: Na příští rok plánuji výjezd Slovensko, Maďarsko nebo ?. Stop k horám, pojede někdo se mnou? Ne, že bych se bála, ale pro klid v duši rodičů a možnost delšího pobytu za hranicemi mám nakázáno jet min. ve dvou.


Pár rad kdyby někdo chtěl vycestovat:

Základní zdravotní připojištění stojí 18 Kč/den (nejlevnější je u české pojišťovny)
Pokud chcete ušetřit na jontovím nápoji, zajděte za doktorkou, která vám napíše Magnesiium a Calcium, které je dostačující na doplňování energie (doplatek celkem cca 50 Kč )
1 zlota = 10 Kč. Zloty je třeba si zamluvit minimálně týden do předu.
Ceny potravin jsou podobné jak u nás. Dražší je alkohol, pití a cigarety. Levnější o něco čokolády.
V polsku jsou i místa, kde lesy nejsou a proto pokud začne foukat jezděte silnicemi které vedou přes les jinak vás to odfoukne
Pokud si chcete pokecat s domorodci zastavujte ve vesnicích. Lidé v Polsku jsou velmi příjemní.
Pokud prší nemusíte mít strach, že moc promoknete, všude jsou pěkné autobusové zastávky nebo lesní parkoviště s dřevěnými přístřešky.
S lidmi v polsku se dá dobře domluvit