II. táborový den oddílu Naděje

Takže oddíl mohl jenom stát na vyhlídce u první třídy a koukat, jak dvanáct metrů pod vzducholodí právě jednotka z Port Natalu pod vedením plukovníka Warrena vyvěšuje britskou vlajku. Nástup byl však přerušen příchodem posla, který oznámil, že vzducholoď s plukovníkem z Londýna (tedy s námi) uvízla v korunách stromů. Plukovník tuto zprávu nepřijal zrovna nejklidněji, takže jsme se rychle i s věcmi spustili po laně dolů do tábora a nahlásili mu přílet.

Teď už klidný plukovník nám řekl, že s územím se od té doby, co jsme byli mapovat Dračí hory nic nestalo, problém však nyní dělají bojovní Zulové, kteří začali útočit na bílé osadníky. Náš postup si ale musíme dobře rozmyslet, takže nyní se pustíme do jiných věcí. Je třeba dokončit náš tábor, ale pro dobrovolníky nachystal kněz z Port Natalu mši.

Zatímco se několik lidí pod vedením Mikyho a Tea vydalo v krojích do kostela, ostatní se vrhli do dokončování tábora. Stavěl se stojan na vlajky u stožáru, šňůry na prádlo, ale hlavně stále jídelna, navržena architektem Tesákem.
Na konci druhého programu jsme stále nebyli hotoví, ale po obědě a poledním klidu jsme už nemohli pokračovat, protože si nás vyžádal plukovník Warren.

Bylo potřeba zjistit, jaké jsou vztahy mezi Zuly a Búry - vydávali jsme se tedy za novináře, pisatele školního časopisu či redaktora National Geographicu a vyptávali se jednotlivých osob z obou stran.
Sice nám nechtěli říci nic zadarmo, ale naštěstí jsme vše, co po nás chtěli, hravě splnili a oni byli potom ochotni komunikovat. K našemu překvapení si však obě strany nejvíc stěžovali na Brity. Neprozradili jsme proto, kdo jsme a šli jsme na svačinu.

Po ní jsme se dozvěděli další nepříjemnou zprávu. Bojovní Zulové utvořili speciální jednotky, jménem "Komanda smrti", které přepadávají farmy osadníků. Oddílové družiny samy si utvořili farmy, jejich úkolem bylo vyprodukovat co nejvíc surovin, a navíc se museli co nejlépe ubránit útočícím komandům smrti. S tímto úkolem se nejlépe vypořádali Rysi.

Pátý program byl věnován organizačním věcem, které jsme probrali u slavnostního ohně. Na začátek jsme si řekli pár woodcrafťáckých zásad a poté jsme se vrhli na podepisování táborového řádu, čtení režimu dne, vysvětlování trasy trestných koleček, oznámení, co je prací služby a hlídek a toho, kdeže jsou hranice tábora.
Předtím, než jsme se zavrtali do spacáků ale musela proběhnout jedna slavnostní událost. Budu a Orloj splnili jako první nováčkovskou zkoušku, budou tedy pasováni na skauty. Tento čin přišel provést nám známý rytíř Percival. Po tom, co je pasoval svým mečem od něj oba dva dostali přikryvadlo v podobě hnědého skautského šátku a zelenou šňůrku k tomu.

Teď už zbývalo pouze poblahopřát novým skautům a pořádně se vyspat na další táborový den.