4. den - úterý

Rozhodně rozvička opět s running Bobem a jeho parťáky. Tentokrát running Bob běží sám, respektive se mnou, protože si oddíl na programovém pásu přečetl, že je čeká v dnešním dni maratón, tak se šetří, kde se dá.

Marmeláda z domácích zdrojů, hygienickými předpisy tedy zakázaná, nám všem bez rozdílu chutnala a dobrá snídaně je nejlepší start do nového dne. Start byl trochu vlažný, protože první program měly družiny čas na přípravu divadla, ale už v druhém to nastalo.

Každý dějepisný barbar – takže i já zná příběh o dávných bojích a o poslovi, který běžel do Athén se zprávou o výsledku boje u Marathonu. A takový "flák“, tedy 42 a ještě kousek km čekal i nás. Skupinky po dvou až třech lidech vyrážely na kolech na trať, kde si mohly vybrat kam až dojedou. Zda k první metě což bylo osmset metrů nebo až k poslední, kam to bylo asi dva km. Po návratu se vzdálenost zapsala do plánu. Úkolem skupinky bylo společně zdolat maratónskou vzdálenost co nejdříve a to ještě v kombinaci s během. Ale protože i ve skutečnosti byli v patách poslovi Peršané, bylo situace stejná i u nás. A tak jsem pendloval po silničce na kole sem a tam, snažíce se těch 42 km ujet nejdéle za hodinu a půl a vyřadit nějaké týmy z oddílu. No makačka to byla pěkná, může potvrdit každý. Z trojic byla první skupina Laky, Ludva, Vojta, kteří společně hltali kilometry, z dvojic potom zvítězil Pepa s Banym. Utahaní byli všichni jako koťata, tak jsme spěchali – byť trochu pozdě do tábora na česnečku, která nám měla dodat minerály a na skvělý špenát.

Polední klid se všem bez rozdílu hodil a tak byl docela klídek. Třetí program musel být samozřejmě volnější. Několik stanovišť s úkoly v okolí tábora a pouhé chození mezi slavnými řeckými mysliteli a vynálezci bylo náročné spíše na mozek.

Čtvrtý program, tedy ten po salátu a rohlíku, kdy největší hladovci spráskali ještě půl bochníku chleba s marmeládou, byl zaměřen na odborky. Se čtyřmi lidmi jsme byli u Luže a plnili úkoly do odborek plavce. Vojta a Pepa předvedli jak má vypadat správný plavecký styl, když bez problémů splnili plavání 500 metů. Bája s Hanzem si věřili na 200 m. Při plavání v oblečení a následném svlékání v hloubce na nás ostatní koupající se překvapeně koukali, ale každý z plavců byl spokojený, že to zvládl a posměšky okolí jim byly ukradené.

Po večeři – výborný kus kus, který všichni předem pomlouvali a potom se ho doslova přecpali – jsme udělali malou "šťáru“ ve stanech, zkontrolovali kufry, stav sladkostí a špinavé prádlo. Samozřejmě se našlo pár drzounů, kteří mi tvrdili, že špinavé prádlo po čtyřech dnech tábora nemají a Vojta ještě vyprsknul a říkal: „Vždyť jsem si to jediný špinavý při tom plavání přece vypral!“

Pátý program byl společný v táborové jídelně při hře, která nás provází už léta, ale nikomu to nevadilo, protože prostor pro nové taktiky stále byl.

Organizované mytí nohou v teplé vodě ukončilo tento den a hlídky mohly začít střežit oddychující tábor. Dnes byla únava značná.

Nesmím zapomenout, že k nám dnes na chvíli dorazila na návštěvu Dany a také Tesis s Matýskem, kteří přespávají ve stanu na louce. Rádi jsme povykládali s bývalými členy oddílu.

Teď už dobrou noc všem, pod záplavou miliónů hvězdiček, které nakukují na naši loučku v lese.