100 let skautingu v Novém Městě na Moravě

Skautské hnutí navázalo na působení turistiky, zdravého pobytu v přírodě a vlasteneckého cítění občanů, které bylo uplatňováno v Sokole. Při té příležitosti je vhodné připomenout, že zakladatelem jednoty Sokol v Novém Městě byl v roce 1870 Vladimír Hromádko. Odbor Klubu českých turistů byl ustanoven v roce 1896 a jejím předsedou se stal Josef Sadílek, stavitel a starosta města.

V roce 1912 vychází Svojsíkovy „ Základy junáctví“ a tento nový pohled na výchovu mládeže nezůstává bez ohlasu zejména mu studentů. Svědčí o tom např. úryvek ze vzpomínkové práce „ Vzhůru na cesty“ od Richarda Neugebauera, který je datován v témže roce.

„Přihlásili jsme se na putovní tábor, který měl vésti Jiří Židlický z Nového Města na Mor. Opatřili jsme si součásti skautského kroje: klobouk, košili, opasek a lilii s heslem Buď připraven a k tomu jako doplněk dlouhou bambusovou hůl. Modré krátké kalhoty si Max ( Židlického kamarád ) také koupil, kdežto já si ponechal svoje soukené ( lodenové ) v kolenou podkasané, kalhoty. Na nohách jsme měli vlněná pletená lýtka a ponožky jsme si mohli do nich vyměňovat)“.

Celou zimu a jaro 1913 studovali skautské knížky a v červenci uskutečnili výpravu v počtu sedmi, vedenou Židlickým ( pozdějším malířem ) s pověřením Antonína Benjamina Svojsíka. Trasa vedla z Německého Brodu přes Žďár nad Sáz., Nové Město, kde navštívili rodiče Jiřího Židlického, Bystřici nad Pernštejnem do Tišnova.

Z dalších několik let nám informace chybí a lze se jen domnívat, že tito první skauti pokračovali v nastoupené cestě a že se také br. Svojsík nechal informovat o jejich činnosti. Jistý je ovšem datum 27. ledna 1923, kdy Horácké listy č. 5 uvedly zprávu o 7. lyžařských závodech konaných Sportovním klubem v Novém Městě, na nichž skauti prováděli kontrolní službu. Můžeme tedy považovat rok 1922, ne-li dříve, rokem vzniku organizovaného skautingu v Novém Městě. Další zprávy o existenci oddílu pochází z takzvaného „ Stehlíkova kalendáře“ z roku 1925, který uvádí jméno profesora Josefa Břeně jako junáckého zpravodaje v Novém Městě.

Z výroční zprávy Státní reálky v Novém Městě vyplývá, že prof. Josef Břeň vstoupil do sboru v roce 1922. V letech 1924 – 1925 učí však již na jihlavském gymnáziu. Poněvadž za Protektorátu byl archiv školy zničen další zprávy o něm nemáme. Skautský almanach z roku 1924, autora Františka Štiky ( ředitele Občanské školy Brno Maloměřice ) zaznamenává oddíly v Novém Městě a ve Žďáře nad Sáz.

Důvěryhodné jsou další informace od prof. Miloty Fanderlika, který v létě 1925 a později vedl 3. brněnský oddíl a který dokládá, jak se Novoměstsko zasloužilo o začátek Moravské lesní školy a zavedení nového programu v Ústřední lesní škole. První lesní škola na Moravě se konala v roce 1925 u rybníka Medlov. Na její program navazovaly pak další Ústřední lesní školy konané na Moravě. Je nutné řící, že bratr Milota Fanderlik vedl 3. brněnský oddíl spolu se svým bratrem Velenem a od něho převzal samostatné vedení na podzim roku 1926. Připomínám dále tu skutečnost, že br. Velen Fanderlik se jako právník stal po válce jedním z hlavních žalobců fašistických zločinů v Norimberském procesu.

V roce 1928 získáváme informace ze Skautského deníku Jožky Šebka, kde popisuje své začátky ve skautování. Byl členem družiny Káňat, jejíž vůdcem byl Jaroslav Svatoň. Dalšími členy byli Filip Pánek – Filda ( od roku 1934 do 1937 vůdce oddílu), Sláma, bratři Částkovi, Vladislav Svoboda, Jaroslav Macek a mladší bratr Jožky Šebka ( pozdější grafik a historik), prof. Jiří Šebek. Měli schůzky, skládali nováčkovské zkoušky ( takzvané prvotřídky) a potom náročnější zkoušky ( druhotřídky). Podnikali výpravy do okolí Nového Města i na Samotín, Devět skal apod. Cvičili také v Sokole a s Župou pernštejnskou vítali T. G. Masaryka v Novém Městě 17. června 1928. 29. června až 1. července téhož roku se účastní bratři Filip Pánek a Jožka Šebek Všeskautského sjezdu v Bílovicích u Brna. Jeli tam na pozvání brněnského skauta Vilouše Glatznera. Je známo, že skauti z Brna jezdili tábořit od roku 1924 k rybníku Medlov a Sykovec a že synové Velen a Milota, spoluzakladatelé brněnského skautingu Vladimíra Fanderlika, Šebkovi znali a občas u nich, po příjezdu večerního vlaku z Brna, přespali a příští den pokračovali k Medlovu. Program Všeskautského sjezdu tehdy vyvrcholil shromážděním skautů Československa, tedy i skautů z Podkarpatské Rusi, na brněnském Zelném trhu, kde promluvil bratr Svojsík.

Skauti v této době zřejmě vyvíjí obecně prospěšnou činnost, o čemž svědčí dar stavitele Josefa Sadílka, zmíněného v úvodu tohoto pojednání, neboť jim daroval pozemek na kraji lesa Ochoza, kde postavili v roce 1931 dřevěnou chatu a nazvali ji, podle známé písně Jaroslava Ježka, Mercedes. Vlastnictví tohoto pozemku je řádně doloženo u Okresního pozemkového úřadu. Tuto chatu po dlouhá léta využívali jako klubovnu.

O činnosti Junáka v letech 1934 až 1940 svědčí zápisy ze střediskových schůzek, které zaznamenal Josef Šír – Aga a také Miloš Messenský.

V únoru 1934 např. registroval oddíl 19 členů. Oddílových rad se zúčastňovali, vedle dříve uvedených, bratři Bílý, Havlík, Šebek, Bulánek, Linhart, Čermák, Dobiáš, Hemza a další. Vůdcem oddílu byl Adolf Jan, posléze Filip Pánek a po něm od roku 1937 prof. Jaroslav Puchýř.

V roce 1934 je volejbalové družstvo skautů nejlepší v kraji a vyhrává 1. místo na skautském mistrovství Zemí moravskoslezských v Třebíči.

V říjnu 1935 zakládá Zdeněk Částek Smečku vlčat. Koncem roku 1938 vzniká junácký oddíl v Německém pod vedením Vlastimila Zeleného a navazuje spolupráci s novoměstským oddílem.

V té době dosluhuje dřevěná chata Mercedeska a tak skauti pod vedením prof. Puchýře staví v roce 1939 novou, zděnou. Téhož roku přichází do Nového Města ze Zábřehu sestra Marie Buchtelová provdaná Kružíková, která působí na reálce jako učitelská praktikantka. V Zábřehu vedla dívčí oddíl, ale rozvinutí dívčího skautingu v Novém Městě zabrání 2. světová válka. Zápisy z takzvané „ Knize protokolů“ končí 18. února 1940 a dokládají, kromě jiného, také pořádkovou a strážní službu skautů na nádraží v roce 1938. Je to tedy téměř rok po obsazení naší vlasti německými fašisty a čtyři měsíce po zákazu Junáka. Ještě v této době organizovali novoměstští skauti hokejový turnaj pod názvem „ Radost ze života“. Jak příznačný postoj mladých lidí v této těžké době. Za okupace byl fašisty v Mauthausenu umučen za odboj bratr Zdeněk Šír. Br. Sváťa Jaroš – Vaníček zemřel v důsledku totálního nasazení v Německu.

Obrat nastává ihned po válce. Skauti mají 1. schůzku u Mercedesky 30. června 1945 a čeká je její obnova po řádění Hitlerovy mládeže. V kronice družiny Lišek je zaznamenáno, že družinovým rádcem byl Lubor Jelínek, podrádci Stanislav Vališ, M. Zelený a Jan Slezák. Počet členů družiny byl 35. Sestra MUDr. Jarmila Havlíková spolu s Marií Buchtelovou – Kružíkovou již v červnu 1945 zakládají dívčí oddíl a zúčastňují se pracovního žňového tábora, spolu s junáky na Moravci. Tohoto tábora se zúčastnilo celkem 90 skautů a skautek. V červenci absolvují Emil Staněk, Jaroslav Mach a Vladimír zelený Lesní školu v Černošicích. 23. října pořádá oddíl recitační pásmo „ Od potupy k barikádě“. Bylo uvedeno v režii Jiřího Šebka na novoměstském náměstí. V této době navazují skauti z Nového Města a Žďáru první kontakty. Svědčí o tom např. i skautský slib, který složila 12 chlapců a děvčat ze Žďáru 15. listopadu 1945 v novoměstské klubovně. Sestra Havlíková a bratři Puchýř a Messenský navštívili jejich první tábor v Posázaví v roce 1946.Vedoucím střediska je prof. Jaroslav Puchýř – Puška a jeho zástupcem Miloš Messenský. 28. ledna 1946 je jmenován velitelem Horácké oblasti prof. Puchýř a v únoru se stává pro dívčí kmen oblastní velitelkou MUDr. Jarmila Havlíková. V květnu 1946 absolvují Lesní školu v Jinošově MUDr. Marta Látalová a Milada Řádková a první samostatný dívčí tábor pod vedením MUDr. Havlíkové se koná v červenci 1946 u Matějovského rybníka, kterého se zúčastnila také Marie Kružíková se svou družinou Leknínů. Vedoucím oddílu skautek byla Milada Řádková, oddílu světlušek Marta Látalová. Tento tábor zdárně napomohl dalšímu rozvoji dívčího skautingu v našem městě.

V srpnu 1947 probíhají v Novém Městě Oblastní dny Junáka k otevření po válce obnovené chaty Mercedesky. Kromě ní slouží jako klubovna také jedna místnost v novoměstském zámku. Vedle schůzek se zde konala např. v prosinci 1947 za přítomnosti zástupce Zemské rady Junáka pro Moravu volba okresních činovníků. Junák zdárně působil a rozvíjel se až do roku 1948, kdy byla snaha o jeho úplného politizování v duchu nového společenského zřízení. V tomto období mělo středisko téměř 300 členů. V roce 1950 byl od KSČ zakázán a jeho hlavní vedoucí pocítili ze strany vládnoucí třídy sociální útlak a nebo přímo byli perzekuováni. Nové Město na Moravě v tomto směru nebylo výjimkou. Po celá další dlouhá léta však občané města na skauting nezapomněli.

V roce 1968 v období takzvaného Pražského jara stačil, jednoho dubnového dne, malý plakátek se skautskou lilií na květinářství paní Voznicové na Sekaninově náměstí aby přišlo v určenou dobu k Mercedesce kolem 80 malých chlapců a děvčat ! Autorem onoho oznámení byl tehdy br. Olivek Havlík, jeden z poválečných vedoucích. Již v květnu absolvovali čtyři bratři a dvě sestry na Vlčím kopci u Třebíče kurz vůdcovského minima. Spolu s nimi tam, po 20 letech, obnovovali vůdcovské zkoušky bratři a sestry z nichž bylo mnohým daleko přes 60 let. Stali se jim příkladem ve vztazích mezi lidmi a v optimistickém pohledu na svět. V roce 1969 mělo středisko 180 členů. Vůdcem byl Zdeněk Řádek, zást. pro dívčí kmen Milada Řádková, zást. pro chlapecký kmen Antonín Špinar, tajemník stř. Zdeněk Albrecht, hospodářka Vladimíra Zezulčíková, zdravotník MUDr. Marta Látalová a stykem s Národní frontou byl pověřen Vlastimil Vorlíček. Vedoucí oddílů děvčat byly: učitelka Jarmila Puchýřová st., zást. Květoslava Janíčková, učitelka Blažena Špinarová, zást. Alena Albrechtová a Jarmila Puchýřová ml., zást. Marta Látalová. Vedoucí odd. chlapců: Oliver Havlík, zást. Miloslav Brabec, Jiří Janíček, zást. Antonín Špinar a Jan Zezulčík, František Fiala, zást. Emil Staněk. Velitelem Horácké oblasti se stal br. Miloš Messenský.

Opět následovaly pravidelné schůzky oddílů a rádcovské kurzy. Jako klubovny slouží opět Mercedeska a také starý domek pod hřbitovem na konci ulice Malá, s jednou obyvatelnou seknicí. Táboru v Podolí v roce 1969 se účastnilo 138 skautů a skautek. Na jaře 1970 již ale vedoucí věděli, že bude Junák zrušen potřetí. Pociťovali to jako veliké bezpráví a nespravedlnost. Ve dnech 22. až 24. května pořádá středisko ještě skautskou výstavu v Jednotném klubu pracujících za kinem a uskutečňuje letní tábor v Podolí, kde tábořilo 80 členů. 1. září téhož roku byl Junák zakázán a příštích 20 let nastalo období takzvané normalizace. Přesto měly tyto dva roky obnovené činnosti Junáka velký význam. Umožnily navázání alespoň minimální kontinuity mezi dvěma generacemi, aby po dalších 20 letech mohly myšlenky a ideály skautingu opět rozkvést. Na podzim 1970 byli skautští vedoucí pozváni do Žďáru nad Sázavou a vyzváni aby pokračovali v práci s mládeží v rámci organizace Pionýr. Všichni mladší odmítli. Nedokázali se odloučit od skautingu a přizpůsobit se. Mnoho z nich sice pracovalo s mládeží nadále, ale mimo organizaci Pionýr. V Novém Městě pomáhalo několik starších skautů na táborech v Podolí a také na Javorku. Byli to Zdeněk Řádek, Slávek Bukáček a Milada Řádková. Díky jim se tedy konaly dětské tábory v Podolí až do roku 1989. Během těchto let se setkávali neorganizovaně ostatní vedoucí i družiny. Např: v listopadu 1986 došlo k setkání družiny Kolouchů, které vedl br. Janíček, v témže roce také setkání skautských vedoucích v chatě br. Zezulčíka u rybníka Kazmírák.

V prosinci 1989 se sestra Marta Látalová zúčastňuje prvního porevolučního setkání skautů v Praze a spolu s br. Emilem Staňkem setkání skautů v Brně. Dne 22. prosince téhož roku se přípravný výbor Junáka v čele s br. Messenským hlásí dopisem ke spolupráci s Občanským fórem v Novém Městě. 22. ledna 1990 se uskutečňuje schůzka činovníků v kulturním domě. 2. února se koná první schůzka na faře katolického kostela, kde vznikl 1. oddíl Naděje, jehož vedoucími se stávají Pavel a Zdena Šustrovi. V klubovně na ulici Malá čp. 194, kterou přidělil skautům Městský národní výbor se koná 12. února první středisková rada. Vůdcem střediska, které má v té době 100 členů se stává prof. Petr Lamplot, v letech 1992 až 2005 Jiří Janíček a zástupcem je Josef Krupica. Rozvíjí se pravidelná činnost oddílů a družin, probíhají kurzy rádcovské a kvalifikační zkoušky vedoucích, každoroční jarní, letní i zimní tábory. Na letních táborech zdravotnický dozor a kurzy zabezpečovaly lékařky MUDr. Miroslava Hauková, Božena Michalová a Marie Zelenková. Družiny pomáhají při vysazování stromků, podzimní sklizni brambor, sběru kamení z polí. Zúčastní se jarních úklidů města a každoročních humanitárních sbírek. Např. jen v roce 2004 výnos ze sbírky Tříkrálové byl 33 000,- korun a Květinového dne 22 850,- korun. Středisko pomáhá při benefičních akademiích Tělovýchovné jednoty manželů Benešových a také navazuje spolupráci se skauty z Nizozemí. V červenci 1995 se koná v Podolí tábor nizozemských skautů a začátkem srpna náš oddíl Naděje odjíždí do města Waalre na tábor Přátelství spojený s účastí na Jamboree u města Dronten. Dlouhodobě pracujícími oddílovými vedoucími, a někteří stále ještě jimi jsou, byli bratři Josef Krupica, ing. Pavel Ondrák, Zdeněk Dvořák, Martin Drápalík, Michal Miko, Emil Staněk, Jan Kříž a Jiří Kinc. Sestry Marcela Ondráková – Loulová, Michaela Mahlová, Květuše Vašířová, Veronika Horová, Dana Albrechtová.

Významným oceněním od Komise pro mládež a sport při Městském úřadu se dostalo několikrát družinám skautů a skautek, které se probojovaly do celostátního kola soutěže Svojsíkova závodu. Velmi dobře si vedli světlušky i vlčata, kteří se dostali do celostátních kol soutěže O totem náčelníka a vlajku náčelní. Poslední úspěch je datován rokem 2006, kdy putovní vlajka náčelní pro kraj Vysočina zdobí klubovnu světlušek.

V posledních letech byly provedeny rozsáhlé stavební práce, díky státním grantům, příspěvkům od Městského úřadu, sponzorům a také zdrojům z vlastní činnosti, klubovny na ulici Malá. Byla přistavěna sociální zařízení, nové odpady, výměna celé střechy a různé vnitřní úpravy. Letos skauti provedli zdařilou úpravu sklepa a upravili dvoreček za klubovnou s vystavěním letního altánku. Nepodařilo se nám však dosud převzít zpět chatu Mercedesku a to k velké škodě mládeže Nového Města, přestože není využívána k účelům k jakým byla vybudována, totiž, k výchovným schůzkám a výpravám dětí a mládeže. Od roku 1994 u ní konáme různé sportovní akce jako např. jarní a podzimní běh Ochozou, soutěže na horských kolech, orientační závody a lyžařské závody. V tomto roce jsme navázali na skautské divadelní tradice hrou „ Dáma z jezírka“, kterou jsme nastudovali ve spolupráci s místním amatérským souborem Horda. Sestra Veronika Horová se zúčastnila letošního jubilejního jamboree ve Velké Británii a to jako vedoucí přípravného týmu.

Jinak střediskových akcí za posledních 17 let bylo opravdu hodně. Je vhodné uvést i několik údajů o naší členské základně. Od roku 1990 prošlo skautskou výchovou ( jedná se o členství dětí od 2. do 9. třídy) 330 dětí. Částečnou, kdy nebyly děti členy celých 7 let, 180. Celkem tedy 510 dětí. Počet registrovaných členů byl od roku 1990 po současnost průměrně 109, nejvíce v roce 1991 – 164. Letos máme 108 členů. Průměrný přírůstek děti v družinách je 24 za rok. Všichni vedoucí oddílů mají požadovanou kvalifikaci, to je vůdcovské zkoušky, případně i Lesní školu.

Další velkou skupinu tvoří neorganizovaní členové a příznivci skautingu jejichž přibližný počet je stejný jako členů registrovaných. Patří mezi ně řada mladých lidí, kteří po vyučení nebo absolvování různých středních a vysokých škol jsou již v zaměstnání nebo podnikají. Další informace o středisku jsou na webových stránkách Nového Města. Ceníme si dlouhodobé spolupráce s TJ Nové Město vedenou panem Vladimírem Mašterou a se spolkem Gohiral vedeným Jaroslavem Lorencem, se kterým sdílíme tábořiště v Podolí u Bobrové.

Od roku 2006 vede naše středisko br. Vít Koutenský. Zást. je br. Rostislav Havlíček, správce kulturního domu Pohledec br. Martin Drápalík, hospodář br. Miroslav Fuksa. Celá středisková rada včetně činovníků a vedoucích oddílů je dobrý kolektiv a snaží se o zdárnou výchovum mládeže, kdy pro vlčata platí heslo: „Naší snahou nejlepší buď čin“, pro světlušky :“ Pamatuj“, „Buď připraven“ pro skauty a skautky a „Sloužím“ pro Kmen dospělých.

Z tohoto krátkého historického přehledu novoměstského skautingu je vidět příznivé působení skautingu v našem městě, kdy jedinou odměnou vedoucích je radost z výsledků správné výchovy dětí a mládeže a jejich uplatnění ve společnosti.

Přejme tedy skautování v našem městě do dalšího století hodně úspěchů!

K slavnostnímu junáckému večeru vypracoval dne 20. listopadu 2007
podle historických pramenů Jiří Janíček-Šerif