6. + 7. táborový den

Dnes ráno nás probudila krásná víla Amálka a my jsme si s ní dali ranní jógovou rozcvičku. Musím říct, že rozcvička dnes trvala rekordně krátký čas – 7 minut. Zbylých 23 minut jsme tahali holky ze spacáků, protože se nám rozhodly bojkotovat budíček. Že bychom zítra místo rozcvičky dali ranní hygienu v Bahňáku :-)?

Když jsme šli v 1. programu k táborovému kruhu, polehával tam pod stromkem pirát. Byl už hodně nalitej, ale podařilo se mu nám říct, že mu capt. Hook dal dloooooouhatánský seznam úkolů, které nemá šanci splnit. Prosil nás o pomoc a ta se neodmítá ani pirátovi. Každá družina dostala svého ožralého piráta, který by si sám ani nezavázal tkaničku, jak byl zduněnej… Proto měl na každé ruce, noze a na trupu provaz, kterými se dal jako loutka ovládat. A tak ho družina vodila a plnila s ním Hookovy úkoly.

Na konci hry mi někteří roveři poděkovali za otlačeniny od provázku, které jim holky udělaly. No jo, kdyby tak nepili, mohli plnit úkoly sami :-)…

Jenomže! Když jsme pirátovi předali seznam splněných úkolů, dostavil se i Hook, aby je překontroloval. Nebyl by to ale on, kdyby nechal piráta být. Donutil ho postavit se a podat mu ruku. Chudák ožralec se dlouho bránil, ale Hook ho vytáhl na nohy a popadl ho za ruku. Pořádně mu ji stisknul a pirát skučel bolestí. Když ho Hook pustil, viděl že mu v ruce zůstala……………………………….. černá známka! Jistá smrt!
Holky nechápaly o co tu jde, nějaká černá známka, ale všechno se časem dozví…

V dalším programu se vyráběly pohlednice. Slouží jako dárky pro vlčata a předáme jim je na dnešní společné výpravě. Holky na ně nakreslily výjevy z táborového života. Legendové i ty obyčejné.
A pak jsme vyjeli na výpravu.

Byl hic, fakt děsný vedro. A kopec k Horce není úplně ten nejmenší. Já bych to klidně přeměřila s Harusákem, protože si myslím, že je možná i větší…
Ale nakonec jsme ho šťastně zdolali a na vrcholu u chaty si dali vítěznou Kofolu.
Teprve pak jsme holkám prozradili, že tu s námi budou i vlčata.
Zavládlo všeobecné zděšení :-).
U některých opravdové, u některých spíš hrané.
Anička Pávková dokonce prohlásila: ,,Proč jste nám to neřekli dřív? My bysme se aspoň líp připravily!“
Ale když vlčata přijela, začali se hned honit po schodech a najednou jim kluci nevadili…

Na výpravě se nic moc nedělo. Hrál se buldok, Šerif měl přednášku o potápění se v Egyptě a Turecku, měl k tomu krásné fotky, a ještě se hrála nějaká hra
A Anička Obrová řekla o Attym, že běhá jako „důchodec“ :-)…

Když jsme se vrátili druhý den dopoledne do tábora, byli jsme moc rádi, protože jsme se už těšili zpátky do Nezemě.
Ještě předtím ale bylo nutné se pořádně umýt.
Pak to ale vypuklo! Petr Pan a ztracení kluci donesli spousty, ale fakt spousty balónků a začala Balónková show!
Přenášení balónků mezi nosy, hlavičkování, ale hlavně největší atrakce, rozsedávání balónku na klíně ztraceňátek. Nejmenší Berušky měly však s tímhle trochu problémy, protože měly balónky spíše jako skákací míče a jejich muší váha nemohla balónek jaksi rozsednout :-).

Po večeři rituály.
Po rituálech večerka.
Po večerce spaní.