IV. táborový den

Oddíl byl velmi překvapen, že jsme se vyběhli na rozcvičku opět do vody, ale nedá se nic dělat - musíme užívat teplého počasí. Od středy se má ochladit - a potom budou Nadějní jistě s láskou vzpomínat na nenáročné rozcvičky ve vodě.
Vojta měl opět svoji klasickou náladu, takže každý, kdo se k němu při snídani ocitl zády byl v nebezpečí, že schytá za krk lžičku vody. Až jednou přijde den odplaty... Tak po Vojtovi půjde snad celý oddíl :-).

Na začátku prvního programu jsme zjistili, že oslavnou píseň z včerejší noci slyšelo jen velmi málo lidí. Ale nevadí. Měli bychom zjistit, co ta podivná slova přesně znamenají. Mohl by nám to přeložit jeden překladatel. Bohužel byl trošku... no... řekněme trošku jiný než ostatní lidé. Špatně se soustředil a dokázal nám ten text přepsat pouze do mapových značek. Takže oddíl musel překládat dál.
Pro radu, co která značka znamená si chodili za odborníky - a to způsobem, který si hodili na kostce. A tak bylo za chvíli tábořiště plné skautů, kteří si hráli na píďalky, kačátka, kuřátka a já nevím na co všechno.
Nakonec jsme zjistili, že Zuluvé zpívali zhruba toto: "On je lev, on je lev. Ne, on je víc než to, on je hroch!" Nesmějte se, pro Zuly je hroch posvátným zvířetem, je králem zvířat.

Svačili jsme nějaké pečivo s ovocem a potom jsme se rozdělili do třech různých klubů.
Kluby jsou celkem tři - přírodovědný, sportovní a umělecký. Každý si může vybrat, které z těchto odvětví je mu nejbližší a příštích pět programů, rozmístěných různě po celém trvání tábora ho bude navštěvovat.
Dnes se přírodovědci vydali zkoumat život v potoce - nasbírali v něm spoustu chrostíků, blešivce, znakoplavku a ještě spoustu dalších živočichů kromě žáby, která Ludvovi utekla. Sportovci se šli učit obrátky do bazénu a umělci se podívali na známé obrazy a pronikly do tajů figurální kresby.

K obědu byla výborná koprovka s brambory a vajíčkem. Polední klid strávil každý po svém - holky se opalovaly, kluci přemlouvali Tea, aby mohli šermovat, ... A na konci se šli někteří opět vykoupat.

Ve třetím programu měla prostor pro svůj program Meli - vodní baseball. Sice jsem na něj nemohla jít, protože jsem měla jinou práci, ale vzhledem k tomu, že druhý den na review ho hodně lidí volilo jako nejlepší nápad dne, asi se jí povedl.

Ve čtvrtém programu oddíl bojoval s otrokáři. Dinizula totiž prodal některé své lidi do otroctví - a my je museli osvobodit. Oddíl napadal karavanu s otkokáři - a kdykoliv některého z nich zabil, dostal od něj všechny otroky, které měl u sebe. Takže nejoblíbenější typ programu na táboře - bojovka s mečem.

Večeřeli jsme bramborový guláš, čistili si zuby (zdaleka ne všichni), stáhli ze stožáru vlajku a posedali si v jídelně na pohodový program, který měl prověřit, jak se všichni navzájem známe. Oddíl odpovídal na různé otázky, ptající se například na koníčky jednotlivců, či jejich oblíbené jídlo a snažil se poznat, čí části těla (jako ucho či pusa) se promítají na notebooku. Na konci programu měl nejlepší skóre PK.

Zazpívali jsme večerku a potom se všichni odebrali do svých stanů až na hlídku, která tiše obcházela táborem.