2. táborový den - neděle

Udi = ostrov daleko od pevniny, na kterej se musíme dostat. A žádná vyverna nám omluvenku rozhodně nepodepíše.
Rogan = mág, který po jedné hloupé kouzelnické chybě změní stranu (dobra a zla) pokaždé, když zemře. Rogan si říká když bojuje na straně zla. Tyrem se nazývá v opačném případě. To je ale zatím přísně tajné, protože tuto legendu získali zatím jenom Rysi, a ostatní nemají páru o tom že by ten hodný Tyr mohl bojovat i za druhou stranu.

„Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost, právem se mi budeš tiše smááát, jak omluvit si svoji slabost nenávist a zlost, když za všechno si můžu vlastně sááám...“ Za spoustu dní možná za spoustu let si Naděje vzpomene, co se to tehdá odehrálo na rozcvičce a mimoděk si šáhnou na záda. Jak ty tehdá bolely. Mařenka se možná usměje, zato Škráňa (pro vlastní bezpečí jí říkejte Týno, a už vůbec ne Raptore) se zašklebí a pokusí se zapomenout. „Ten Negáč jeden, nesnášim ho“ se jí honilo hlavou určitě aspoň do oběda. Zvykat si po měsíci prázdnin na táborovej režim není jen tak. Hned jak se vzpamatujete z toho kde jste, a že vás probudila Tesákova NIKDY NEROZLADĚNÁ kytara se musíte rychle nasoukat do těch nejpromrzlejších bot na světě a zapojit se do našeho všemi oblíbeného ranního komandování. A navíc do mého komandování :-). Jediná Mařenka na konci vystřihla bezvadnej roštěp.
Začátek tábora poznáte jednoduše i podle lakrosovýho tréninku. Během roku toho moc nenatrénujeme, a pokud si chceme zahrát pořádnej zápas, nezbývá nám než sebrat lakrosky a osvěžit si techniku špičkovejch hráčů. Ovšem, prvních pár míčků sice skončí ve vysoké trávě, ale není to tak jednoduchý jako sestrojit turbodmychadlo, jak by Vám odpověděl Císko.
Najednou nám přes tábor projížděla karavana kupců. Všichni se k nim seběhli a snažili se urvat co se dalo. Znáte ženský. Taková Hermi se mohla zcvoknout. Amulety, kouzla, lektvary, zbroje, všechno k mání za pár stříbrňáků, no nekupte to! Nikdy nevíte kdy na vás zaútočí na houbách nějakej drak nebo vyverna.
Karavana kupců se vydala na cestu, a nás čeká přesun na ostrov Udi. Běhat v potoce a vyhýbat se hadrakoulím nasupených celníků není úkol pro žádný nezkušený nováčky. A když už tam jedem, proč s sebou nevzít i pár zatracenejch ustrašenejch civilů. Hlavně když cálujou. Na břehu nás přivítala s otevřenou náručí banda vyvern, ale naše spešl grůp se s nima nepárala. Přece jenom nechtěli prošvihnout oběd.
Hned jak nás jídlo a) otrávilo, b) vytrávilo, c) strávilo, d) zadávilo se před nás postavil nový úkol: najít na ostrově elfa Almiela, kterej má jeden z dračích krystalů po kterých celej rok paseme jak splašený. Navíc by nám mohl pomoci s ostatníma drakama. Každá družina si založila vlastní stánek na tržnici a začala obchodovat s místními domorodci. A jak sami víte, na tržnici ví každá babka o každý babce všechno do poslední peřiny jejího věna, tak proč by neznaly nějakýho Almiela? Znaly, a pod tíhou Brasiho zabijácký struny sundaly šátky z plešatejch hlav a jaly se vyprávění. „Ňákej Jaša co s nim prej byl v lochu řikal, že vzal roha při výměně stráží a těď se válí někde v Liguru.“ Takže se na Udi moc neohřejeme. Sehrajeme už jenom partii dámy o dračí krystal, a musíme si promyslet, jak se dostat zpátky na pevninu. Vyverny se tam na nás asi pěkně připravily.
No jóóóóóóóó, jako bych to neřikal. Omaha beach hadr. Plavíme se na lodi až k pobřeží, kde nás přivítal konvoj vyverskejch bitevníků nové generace. Za pár minut jsou z nich třísky a jde se na pobřeží. Prolomit jejich opevnění srovnatelné s a) Limes romanus, b) Čínskou zdí, c) Maginotovou linií nepočítám mezi úkoly s nulovou obtížností. Doktoři běhali mezi zraněnými jak o život, vyverny nás zasypávaly stovkama hadrakoulí a naši se snažili vyhodit do luftu jejich obranné postavení. O pár minu později se rádcové připlazí do blízkosti zdi a trhavinou ho rozmetají na kousky. Následuje poslední mohutný svíčkový útok a vyverny se rozutekly. Pobřeží dobyto - mission completed.
Kolem desáté, když se naše/Vaše (spíš Vaše :-)) ratolesti trousily do stanů, Bára s Pipi uviděly u ohniště nějakou podezřelou postavu v kápi, kterou zde předtím nikdo neviděl. Trvalo jen několik (desítek) minut, něž se odhodlaly situaci prozkoumat a zavolat ostatní oddíláky. Byl to poutník, který nám vyprávěl příběh o chlapci, jenž byl osudem zavát do cesty toho nejkrutějšího draka a zvítězil. Jeho deník by nám mohl pomoci přijít na kloub tomu malému zázraku, o který se pokoušely stovky odhodlaných lovců draků a neuspělo. Stačí jen postupně doplnit chybějící písmena...