den druhý

Po rozcvičce jsme si měli uklidit a pak sešli na snídani - už nevím, co bylo:). No a po snídani nás Aňa vytáhla tak na dvě hodinky ven a museli jsme si uvařit lektvary, aby se indiánský božstvo naklonilo na naši stranu. Hra spočívala v tom, že jsme nemohli mluvit. No a ty lektvary se vařily z bylinek (no spíš z ňákejch trav, který tam rostly) a „vyvařili“ jsme si skoro celou bombu. A nakonec jsme to museli vypít - bylo nám pak ňák nevolno…

V druhým programu jsme si měli vyrábět luky a šípy jako drsný indiáni. Vyráběli jsme je ze špejlí a šípy jsme obalovali vatou, abychom si nevypíchli očko. Tenhle program nebudu rozepisovat, prostě klasická nuda - teda výtvarno…:)

Následoval oběd a po obědě polední klid. V poledňáku se pařilo mikádo a všechny (skoro) rozdrtil Banoš. Ten, kdo nehrál mikádo, se jen tak válel, někdo dotáčel záběry do filmu z letního tábora, ale…
…asi tak za hodinu nás Aňa (zase:)) svolala ven a tentokrát jsme se museli mydlit těma lukama, co jsme si vyrobili. Docela sranda, akorát se všem ty luky zlomili a když už sem já měla poslední, tak přišel Teo a rozdupal mi ho. To bylo fakt srabský, co?:).

Další program měl Císko. Šlo o to, že jsme se rozsdělili na týmy a ty představovaly indiánskou rodinu. Měli jsme si stavět domy a dělat děti (ne, nebojte se, probíhalo to tak, že kluk přišel za holkou, dal jí kytičku a už běželi za bohyní, která jim určila, jestli to bude chlapeček nebo holčička).

Ty rodiny si navzájem ničily baráky. No a tak asi probíhal tenhle program…
Po večeři přijel Pepa Býk a učil nás rozdělávat oheň bez sirek. Mezi tím jsme šli na takovou „malou stezku odvahy“ :).

No a to bylo asi tak vše.