7. den (neděle 5. 8. 2001)

K ránu začalo pršet, ale nám to moc nevadí, protože dospáváme včerejšek. Teď, když píšu je 10 hodin 13 minut a už budem vstávat. Prší už jen ze stromů a my děláme jídlo a balíme se na další etapu. Sjeli jsme z kopce, na jehož úbočí jsme spali a byli jsme ve Walbrzychu. Netušili jsme, že je toto město tak blízko, ale noční rušitelé našeho spánku, polská opilá omladina, toho byli nakonec dokladem. Projeli jsme tímto městem, které je zhruba stejně veliké jako Liberec a vydali se po silničkách, o jejichž existenci jsme věděli z počítače. Po chvíli bloudění a pomalé jízdy jsme se raději napojili na hlavní silnici vedoucí do Jelení Gory. Tam jsme dali v podloubí oběd. Chleba s paštikou a müsli a zatímco Pizzi hlídal kola a popíjel vodu, šel jsem vyfotit místní radnici. Pak se už jelo směrem k polsko-německým hranicím. Teď už ležíme ve spacáku pod přístřeškem. Žaludek nám hřejou těstoviny s máminým kuřetem na paprice a popíjíme kakaí. Obzor se nám pěkně zatahuje a my jsme pouze napnutí, jak bude v noci a zítra. Když už jsem u toho obzoru, tak z Jeleni Gory je to kousek na Sněžku a do Krkonoš. Za dnešek máme najeto 109,74 km a zítra budeme obědvat v Německu.