VIII. táborový den

Nástup i review proběhly bez problémů, zkrátka nic, co by stálo za namáhání mých už tak dost unavených prstových svalů. Jako kdyby se tam něco zajímavýho stalo, třeba Pepa by zase zneuctil vlajku nevhodným oblečením, nebo by se někdo třeba smál při vztyčování vlajky, tak bych kvůli tomu určitě namáhal svoje už tak dost unavené prstové svaly a věnoval nástupu alespoň jeden řádek.

První program se jmenoval Makak Hoří a byl ve znamení krobotovek. Makak, protože se zápolilo ve visu na hrazdě, a Hoří protože se zápolilo v přenášení ohně. Viset ze všech nejdýl vydržel Luděk - 2:46 a z holek to byla Míša - 1:38. Každopádně v porovnání s ostatníma to vypadá, že se asi zapomněli pustit. Zkoušku jinak ještě splnili Ludva, Horník, Krtek, Goofy, Budu, Nika, Pipi a Bája. Miky si zazávodil taky. Sice cvičně, ale dal do toho všechno. Vydržel tam o vteřinu míň než Pipi :-) Zkouška v přenášení ohňů se minimálně z pohledu zkoušených vyvedla, protože ji splnili téměř všichni. Z našeho programovýho pohledu to už bylo horší, krobotovky by měly bejt stavěný tak, aby je splnili jen ti nejlepší na danou věc.

Po svačině byly kluby. Nejsem si uplně jistej, co se dělalo přesně v ostatních klubech, ale vím, že sporťáci hráli lakros a přírodňáci část klubu pozorovali, užasle pozorovali, mámu pavouka s mláďatama pavoukama, který maj hnízdo u mraveniště, jak máma dycky zaběhne do mraveniště zahryzne se svejma super zajímavýma kusadlama do mravence a zanese ho svým dětičkám. Ohromně zajímavá podívaná. //Teď tady byl Miky a mám sem napsat, že Pipi je největší borec z oddílu :-)// No a náš výtvarný klub tvořil. Kreslili jsme stromy v různých obměnách - smutný, veselý, zlý nebo moudrý stromy. Výsledný výtvory byly fakt zajímavý. Pak sme taky dělali rychlý portréty ostatních- na každej jsme měli asi dvě minuty, byly to portréty realistycký, snový a geometrický. Tímhle sme si představili rovnou tři malířský směry a ukázali si i pár slavnejch obrazů typických pro danej směr- byl to realismus, surrealismus a kubismus. Byla to sranda :-). Nakonec jsme dělali africký dekorativní předměty a kresby na ozdobení jídelny. Musím říct, že se ve většině skrývá talent, třeba takovej Michal překvapil svým nadáním celej oddíl.

K obědu byla rajská s těstovinama. I o tomhle jídle mi Mamina naznačila, že nemá s tou minulou rajskou polívkou nic společnýho :-)

Po poledňáku nás čekal úvod do nové mise. Máme postavit cestu neprostupným pralesem a dostat se tak až k sídlu Prempeha, patnáctiletému králi, kterej terorizuje a popravuje členy svého kmenu na denním pořádku.

Začali jsme stavbou mostu. Nebylo to ovšem tak jednoduchý, protože z pralesa útočí všelijaká havěť. Zástupci družin se vydali do lesa hledat právě tato útočící zvířata, u kterých potom bojovali buď šátkovkou, mečem nebo se štítem a hadrakoulema. Zvířata ovšem byly celkem kvalitně schovaný, taky jak jinak, když to byli Miry, Adam a já... Já sem na ně třeba musel volat, aby mě našli :-) Čím líp bojovali, tím víc mohli stavět most. Nakonec vyhráli Rysi, kteří měli most dlouhej 430 centimetrů.

K svačině byl ovocný salát s jogurtem. Bylo to dobrý. Jak si tak pročítám moje komentáře k jídlu, který většinou i o nemasnejch jídlech řikaj, že byly dobrý, tak zjišťuju, že sme se naučili žít téměř bez masa. Je obdivuhodný, že to Mamce takhle prochází...

Po svačině jsme stavěli silnici dál. Plnili sme různý úkoly, jako třeba úkol s názvem Dálkové ovládání- to musíte dokopat míč okolo celého tábořiště, ale máte zavázané oči a vaše družina vás naviguje... A podle vaší úspěšnosti jste potom stavěli silnici.

K večeři byly obložený chleby se SALÁMEM! Nic nedokáže pozvednout náladu po tak náročným dni víc... I jedno jediný kolečko je balzám na duši. Po nástupu byl program nazvanej LOST. Byl to další džabal, čili družinová zkouška, za kterou Nadějní dostanou pahorek do Jumanji, který se jim bude hodně hodit při závěrečné hře. Celá družina šla na konec takový trasy, která byla zhruba jeden kilometr od tábora. Tuhle trasu si museli pořádně prohlídnout, protože nazpátek museli jít svázaný a se zavázanejma očima. Snad všichni přišli nějak poškrábaný nebo naštvaný, kudy je ten jejich rádce protáhl :-) Sotva co se podařilo dojít do tábora, všichni zalehli, aby nabrali zpátky na tomhle táboře tolik potřebnou energii.